Ze statistických šetření zabývajících se četností výstytu jednotlivých slovních druhů v reklamních textech je patrné, že jednoznačnou převahu vykazují substantívni prvky (60%). Prioritní postavení substantiv zde vyplývá ze specifičnosti reklamního sdělení, opírajícího se o eliptický styl, a do značné míry souvisí se všeobecnou tendencí prosazování nominálního stylu. Reklamní jazyk vykazuje rovněž výrazný sklon k vícečelné atributizaci odrážející se v intenzitě zastoupení adjektiv. Užití jmenných prvků je zde zřetelně závislé na módních trendech, objevuje se řada nových příležitostných složenin, vliv amerikanismů a anglicismů, převažují výrazy hodnotící, superlativní, hyperbolické, citově zabarvené a výrazy expresívni. Moderní reklama znatelnou měrou oslabuje nejflcxibilnější slovní druh - verbum. Upřednostňovaná jednočlennost vět posiluje komunikativnost reklamních sloganů, přispívá ke všeobecnosti a nadčasovosti výpovědi a skýtá především dostatek prostoru pro vlastní (jedinečné) interpretace textu. Ostatní slovní druhy se vyskytují řidčeji. Určující však není frekvence jednotlivých slovních druhů, nýbrž jejich působivost z hlediska jednotlivého reklamního sdělení, tj. každý slovní druh se může stát nosným (relevantním) prvkem. Zcela běžný výraz je schopen v jistém kontextu působit velmi originálně a přispívat tak např. k požadované expresivite (slovní hříčky, rétorické figury aj.).
Reklama ve své podstatě nevytváří žádný specifický jazyk, nýbrž ve větší či menší míře absorbuje všechny jazykové vrstvy a styly, tj. reflektuje rovněž některé prvky odborného jazyka. Odborné názvy obsažené v reklamních inzerátech (zvláště v textech označovaných termínem "Haupttext", ve sloganech je výskyt velmi sporadický) však neslouží к věcné argumentaci v pravém smyslu slova, nýbrž mají odbornost spíše sugerovat, vzbuzovat zdání vědeckosti, modernosti, vytvářet technický mýtus, atd. Vedle odborných termínů se často objevují i pseudotermíny (především u názvů výrobků složených z číselných a hláskových kombinací). Jazyk reklamy nevytváří celistvý terminologický systém, naopak vedle odborných názvů pracuje s prvky citově zabarvenými, slovy módními, výrazy poetickými, rétorickými a expresivními. Z hlediska syntaktické roviny se jako společný znak reklamního a odborného jazyka jeví jistá pregnantnost sdělení, odrážející se především v dominanci substantiv (zvláště kompozit). Na rozdíl od odborných textů však dosahuje reklamní slogan výrazné komprimace výpovědi především vysokou frekvencí jednočlenných vět. Zároveň s termíny proniká do reklamních textů množství cizojazyčných prvků (mnohé apelatívni a odborné výrazy jsou cizího původu), silně se projevuje vliv amerikanismů a anglicismů. Reklama přejímá přímo cizojazyčná pojmenování (včetně názvů výrobků), domácí výrobky pojmenovává pomocí cizojazyčných prvků nebo záměrně potlačuje již zdomácnělé podoby cizích slov návratem к jejich původnímu pravopisu. Výrazná je rovněž tendence spojovat cizojazyčné elementy různého původu v jeden významový celek. Obdobně jako odborné názvy mají cizí slova (zvláště mezinárodně rozšířené výrazy) zvyšovat prestiž reklamního sdělení.