Metastatický melanom je agresivní onemocnění. Dosud využívané léčebné možnosti jako aplikace dakarbazinu, temozolomidu, high dose interleukinu-2 byly relativně omezené. Vemurafenib je malá molekula, která má schopnost inhibovat mutovanou BRAF proteinkinázu. Na základě provedených klinických studií BRIM-2 a BRIM-3, kdy vemurafenib dokázal prodloužit celkové přežití (OS) a dobu do progrese onemocnění (PFS), byl zaregistrována v EU k léčbě v monoterapii u dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF., Metastatic melanoma is an aggressive disease. Historical treatment options have been limited (e.g. dacarbazine, temozolomide, high dose interleukin-2) and associated with poor outcomes. Vemurafenib is a first-in-class, small molecule BRAFV600 inhibitor. Vemurafenib is approved in the EU as monotherapy in adult patients with BRAFV600 mutation-positive unresectable or metastatic melanoma. In the trial BRIM-2 a BRIM-3 vemurafenib significantly improved both overall survival (OS) and progression free survival (PFS) in patients with unresectable melanoma., Ivo Kocák, Ilona Kocáková, Stanislav Špelda, and Literatura
According to the recent data lung cancer in Czech republic is the most common malignancy in men (incidence 93/100 000) and is the leading cause of cancer death in men (mortality 90/100 000). In women is the incidence of lung cancer 30/100 000. Non-small-cell lung cancer (NSCLC) accounts for 70% to 75% of all lung cancers, while small-cell lung cancer (SCLC) accounts for 25% to 30% of cases. These two types of lung cance have a different biological characteristics which leads to a different approach in the treatment of NSCLC and SCLC. The treatment of NSCLC is based on clinical stage of disease and different treatment modalities alone or in combination are used: surgery, radiotherapy, chemotherapy and recently a novel treatment strategy--targeted therapy with biologic agents, Skřičková Jana, Čoupek P., Babičková L., Tomíšková M., Kaplanová J., Princ D., Kadlec B., Špelda S., and Lit.: 42
Staging a restaging nemalobuněčného karcinomu plic levého horního laloku představuje separátní multidisciplinární výzvu v široké problematice diagnostiky a terapie tohoto závažného onemocnění. Neoadjuvantní terapie je etablovanou terapeutickou metodou v multimodální terapii nemalobuněčného karcinomu plic s předoperačně prokázaným uzlinovým postižením mediastinálního kompartmentu. Autonomie lymfatické drenáže levého horního laloku způsobuje, že nádorové buňky tvoří primární lymfatické metastázy v oblasti uzlin aorto-pulmonálního okna. Tyto lymfatické uzliny jsou rovněž součástí uzlinového kompartmentu mezihrudí. Jsou však lokalizovány mimo dosahu konvenčních stagingových metod. Proto i přes negativní mediastinoskopii a počítačovou tomografii může být intraoperačně prokázáno N2 postižení v oblasti A-P okna. Zavedení invazivního stagingu při suponované pozitivitě uzlin A-P okna by mohlo mít pro selektovanou skupinu pacientů terapeutický benefit ve smyslu primární indukční terapie před chirurgickou resekcí. Přehledová práce autorů si klade za cíl poukázat na problematiku stagingu a restagingu nemalobuněčného karcinomu plic levého horního laloku v intencích revidovaných doporučení Evropské společnosti hrudní chirurgie a našich zkušeností., Staging and re-staging of non-small cell lung carcinoma of the left upper lobe represents a multidisciplinary challenge for diagnostics and therapy of this serious disease. Neoadjuvant therapy is an established therapeutic approach for multimodal therapy of non-small cell lung carcinoma with pre-surgery diagnosed nodal spreading into the mediastinal compartment. The autonomy of lymphatic drainage of the upper left lobe causes that the cancer cells produce primary lymphatic metastases in the aorta-pulmonary (A-P) window area. These lymphatic nodes are also a part of nodal compartment of the mediastinum. However, they are localized beyond the reach of the conventional staging methods. Therefore, even in spite of negative mediastinoscopy and CT, N2 spreading into the A-P window area can be proven intra-operationally. Establishment of invasive staging during suspected positivity of the A-P window nodes might be of therapeutic benefit for selected patients, in terms of primary induction therapy prior to surgical resection. The aim of this review is to pinpoint and highlight the known issues with staging and re-staging of non-small cell lung carcinoma of the upper left lobe based on revised guidelines of the European Association of Thoracic Surgery and our experience., Michal Benej, Ivan Čapov, Jan Wechsler, Adam Peštál, Zdeněk Chovanec, Martin Páral, Stanislav Špelda, and Literatura