1 - 4 of 4
Number of results to display per page
Search Results
2. Mezi anachronismem a historismem: Nové pohledy na české renesanční knižní malířství
- Creator:
- Šárovcová, Martina
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Studie se snaží o vymezení některých nových okruhů a možností, které lze při interpretaci českého renesančního knižního malířství využít. První část studie se soustředí na shrnutí a kritické přehodnocení dosavadní odborné literatury k tématu a na vytyčení klíčových hledisek a metod jednotlivých badatelů, jež ovlivnily jejich přístup k dané problematice. Druhá část příspěvku má za cíl nastínit novou koncepci studia českých renesančních iluminovaných chorálních knih, které vznikaly na objednávku utrakvistických literátských bratrstev (modus legendi). Akcentovaným úhlem pohledu je interpretace této problematiky v širším kulturním a společenském kontextu. Inspiračním pramenem se stal podnětný článek Od středověku k novověku: modi legendi et videndi významného českého historika Františka Šmahela. Ucelenou skupinou iluminovaných hudebních pramenů české renesance se tak lze zabývat ve smyslu formulovaném Františkem Šmahelem, který píše, že v době, kdy byl již téměř celý evropský kontinent plně pod vládou novověkého modu videndi, v zaalpských reformních proudech lze naopak doložit jistý odklon od „oka“ směrem k „uchu“. Vedle výše citované teze jsem se snažila poukázat a naznačit v podobě určitých impulsů, jakým směrem se lze ubírat při interpretaci malířské výzdoby a její ikonografie (recepce protestantské ikonografie, osoba donátora). and This article seeks to define several new themes and possibilities that can be exploited in the interpretation of Bohemian Renaissance book painting. The first part of the study focuses on a summary and critical re-evaluation of the existing literature on the subject and on the identification of the key perspectives and methods that have influenced the way researchers approach the field. The second part of the study outlines a new concept for the understanding of the Bohemian Renaissance illuminated choir books made to order for the Utraquist church music religious confraternities (modus legendi). The angle of vision emphasised is the interpretation of these materials in broader cultural and social context. An article by leading Czech historian František Šmahel From the Medieval to the Modern Age: modi legendi et videndi – has been a source of inspiration in this respect. The complex group of illuminated musical sources of the Bohemian Renaissance may be grasped in a sense formulated by František Šmahel, when he writes that at a time when almost all the European continent was already governed by a modern modus videndi, in Cisalpine reformation movements we can identify, on the contrary, a certain turning away from the ‘eye’ and towards the ‘ear’. In addition to this theory I have tried to outline in the form of certain impulses the direction of possible interpretation of the painted illustration itself and its iconography (the reception of protestant iconography, the person of the donor).
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
3. The Execution of the Miners of Kutná Hora at Poděbrady and in Křivoklát in 1496: On the Veneration of the Miners of Poděbrady in the Sixteenth Century
- Creator:
- Šárovcová, Martina and David, Zdeněk V.
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
4. Zmizelé renesanční iluminace
- Creator:
- Šárovcová, Martina
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Článek se věnuje dvojici archivních pramenů z konce 18. století, staršímu z roku 1781 od Ambrože Strahla a mladšímu, datovanému rokem 1785, Materialia ad historiam urbis Brodae Bohem[icalis] od Antonína Hilla, které jako zcela nevyčerpaný zdroj pro poznání bohaté malířské výzdoby iluminovaných rukopisů 16. století doposud stály v pozadí badatelského zájmu. Oba prameny přinášejí po kritickém přehodnocení obsahově spolehlivé popisy osmi iluminovaných rukopisů českobrodské a litoměřické provenience se zaměřením na jejich kodikologické vypsání, obsah, a zejména na jednotlivé iluminace. Část, zabývající se iluminacemi, přináší určení jejich ikonografie, kodikologického kontextu a podrobný popis erbů a cechovních znaků včetně udání doplňujících letopočtů. Součástí popisů jsou v souvislosti s objednavateli a donátory rukopisů i odkazy na určité archivní zdroje. Oba zkoumané prameny prostřednictvím podrobných popisů iluminovaných rukopisů významně prohlubují naše představy o existenci četných iluminovaných hudebních pramenů, neboť s výjimkou čtveřice iluminovaných rukopisů jde o kodexy nedochované. V případě popisu čtveřice dochovaných rukopisů mají zásadní důležitost pro zhodnocení původního rozsahu malířské výzdoby a ikonografického programu iluminovaných folií vyřezaných z rukopisů v 19. století, pro bližší časové zařazení těchto hudebních památek či určení původní podoby vazby. and This article is devoted to a pair of late 18th-century archival sources - the earlier one, dated 1781, is by Ambrož Strahl and the later one, dated 1785 and titled Materialia ad historiam urbis Brodae Bohem[icalis], is by Antonín Hill - which had heretofore stood as a far from depleted fountainhead of information on the painted decorations of 16th-century illuminated manuscripts in the margins of scholarly interest. Both sources offer - following a critical reappraisal - reliable descriptions of the contents of eight illuminated manuscripts originating in Český Brod and Litoměřice and focused on codicological descriptions of their contents and particularly of individual illuminations. A section dealing with illuminations determines their iconography, codicological background and contains detailed descriptions of coats of arms and guild emblems, with supplementary dating provided. In the context of the descriptions, references are made to particular archival sources in connection with those who commissioned and donated the manuscripts. Both sources, with detailed descriptions of illuminated manuscripts, extend in a fundamental manner our knowledge on the existence of a great many illuminated musical sources, which - with the exception of four illuminated manuscripts - have not been preserved. In the case of the descriptions of the four preserved manuscripts, their crucial significance in evaluating the original extent of their painted decorations and the iconographic programme of cut out of 19th-century illuminated folios so as to order these musical sources and their original bindings according to a more exact chronology has been made evident.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public