Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Kresba perem a štětcem (198 x 196 cm). Figurální scéna v krajině, v pozadí ruiny. V popředí sedm postav - Juno, Minerva, Amor s Venuší, která přijímá jablko od Parida sedícího na pařezu. Za Paridem Merkur, v popředí po levé straně bohyň leží říční bůh., Volrábová 2007#, 86-87., and Podle kompozice lze soudit, že se patrně jedná o návrh výzdoby dekorativní mísy.