Sochařská busta: Poledne - žena s lotosovými květy na hrudi a ve vlasech., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Ripa ve své Ikonologii (Ripa 1603, 207) uvádí, že podle Plinia (nat.hist. 13, 17-18) se lotos objevuje na hladině ráno a v poledne se jeho květ rozvine, a proto je lotos atributem poledne.
Sochařská busta: Večer, ve vlasech má křesací ocílku. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Nika s kašnou, v kašně socha vousatého muže, kyj ?, lví kůže, u jeho nohou zvíře, patrně Hydra., Vlček 2000#, 415., and Plastika je určena jako Neptun (Poseidón), atributy však ukazují spíše na Herkula.
Frersková výzdoba stropu hlavního sálu s námětem Trojské války (Preiss, Staletá Praha, VI, 1973), Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Vlček 1999#, 276-280., and Fresky mimořádného významu zanikly při požáru roku 1794.
Olej na dřevě (38, 7 x 27, 8 cm). Figurální scéna v exteriéru mezi sloupy architektury. V popředí ležící nahá žena, nad ní se sklání muž s plnovousem, pravou ruku má na hrudi, ženina pravice se jí dotýká. Za Herkulem malý Amor se šípem., Slavíček 1993#, 262-263., and Stejnou komposici má další obraz, který vznikl v dílně Adriaena van der Werff, patrně podle díla z roku 1699.
Lavírovaná kresba perem. Tři nahé ženy, neřesti, Nenávist, Lakomství, Lenost., Samek 2003#, 105-106, 137., and Návrh na nástěnnou malbu pro klenbu Sálu předků na zámku Vranov nad Dyjí.
Malba olejem na plátně (114, 5 x 158, 5 cm): Vestálka Claudia Quinta obětuje u sochy Kybele., Vlnas 2005#, 49., and Obraz patří do série obrazů s námětem ctnostných římských žen. Klaudia Quinta se proslavila svou sebedůvěrou, smělostí a odvahou. Do Říma byla transportována socha Kybelé, ale uvízla v ústí Tibery a ani silní muži nebyli schopní loď uvést do pohybu. Matrona Claudia Quinta oslovila bohyni modlitbou a bohyně způsobila zázrak, když Claudia loď uchopila za lano a loď uvolnila.