Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
Mědiryt. Personifikace Říma - postava stojící ženy, v levé ruce drží kopí a šňůry erbu, pravá pozdvižená, nad ukazováčkem ruky se vznáší postava okřídleného génia s věncem. V pozadí po pravici ženy vlciče, která krmí Romula a Rema. Na zemí trofeje, dole nápis., Slavíček 1993#, 75-76., and Encyklopedie římských reálií plným názvem: Roma sacra, antica, e moderna: figurata e diuisa in tre parti, nella prima delle quali si contengono tutte le chiese, reliquie, stationi, indulgenze, ospedali, monasteri, compagnie, collegij seminari, pitture, e scolture, con la vita de' fondatori, e nomi degl' artefici : nella seconda si contiene la genealogia di Romolo, la serie de i r?, consoli e imperatori, teatri, anfiteatri, naumachie, cerchij, fori, curie, palazzi, & altre antichit? : nella terza si contiene la descrittione dello stato presente secondo l'ordine di quattordici rioni, con le loro strade, piazze, fontane ... medaglie di tutti i pontefici delineate dal famoso Tempesta, e nomi dell' imperatori, r?, e duchi : cauate da Tito Liuio ... & altri graui autori : con tauola copiosa, & aggionta di tutte le cose notabili, Roma 1687. Ve třech částech podrobně popisuje město a jeho pamětihodnosti. Pro recepci antiky v Čechám má význam druhá část, kde jsou popsány dějiny antického Říma a jeho památky.
Kašna, uprostřed bazénu sloup s plastikami medvědů, nad nimi mísa, v ní sloup, na jeho vrcholu nahý Neptun, kolem beder drapérie, drží trojzubec, stojí na delfínovi., Hrubešová -Hrubeš 2002, s. 132, and Medvědí fontána, původně zhotovená pro areál Slavatova letohrádku na Smíchově (dnešní Dienzenhoferovy sady), pak před Justičním palácem na Smíchově, do parku na nám. 14. října přemístěna po roce 1945.
Plastika na vrcholu kašny, tzv. Medvědí fontána v Praze na Smíchově v parku, přenesena z bývalé Slavatovské zahrady. Medvědí kašna zdobená maskarony, tři medvědi, delfíni, na dříku figura Neptuna s trojzubcem. and Vančura 1991, s. 517
Freska, v akantové kartuši postava oblečené ženy, jedna ze čtyř theologických ctností. Na hlavě koruna, v levé ruce meč, v pozdvižené pravici váhy - Spravedlnost. and Alegorie Spravedlnosti, jedna z hlavních ctností, byla součástí výzdoby veřejných městských budov (e.g. radnice), ale také církevních prostor.
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.
Nástropní malba. Alegorie běhu lidského života v podobě zásnub Marta (alter ego V. V. Šternberka) a Venuše (alter ego K. Bernardiny). Zásnub se účastní tři dívky (sudičky - čáp, zrcadlo, kostky osudu, věnec růží), Jupiter (koruna, orel, žezlo, blesky), Juno (páv), Merkur (kaduceus, okřídlená čapka), Diana, Apollón, putti, Saturn (kosa) a Smrt (stařena drží klíč) a tři větry, čtyři živly (Země, Oheň, Voda, Vzduch) a čtyři démoni pokušení. Na oblaku sedí Mars ve zbroji (tvář V. V. ze Šternberka), objímá Venuši., Sixta 1914, s.17-20., and Alegorie běhu života a smrti člověka.