Kašna na náměstí se sochou ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč. and Kašnu se sochou postavil Ondřej Vlach, roku 1903 nahrazena bustou Josefa II., 1925 opět vrácena, ztracené váhy dnes doplněny.
Dům z roku 1544 patřil měšťanu Šebestianu Rumpalovi, sgrafita 1588. Postavy bojovníků v dobových kostmýnech, jeden spí, pištec, bubeník, voják s mečem, praporečník, kopiník - vojáci, jezdecká bitevní scéna nad arkádou, římské vojsko, asi podle italské grafiky. Celé průčelí viz www.prachatice.cz/fotogalerie/prachatice/pamatky/rumpal/ and Hilmera 1953#; Poche 1982#, s. 519-520.
Tvar vyduté rakve s pilastry (italské vzory) možná inspirace rytinou Jana Vredemana de Vries (kniha o náhrobcích 1563)nebo návrhy náhrobků Cornelise Florise, autor asi Antonio Brocco
Na stropě sálu domunuje obdélná freska s figurální scénou v krajině. Orfeus sedí na skalisku, levou rukou drží nástroj (viola ?), za ním vlající plášť, kolem něho různá zvířata., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Preiss 2008#, 51.
Kresba (40, 1 x 28, 8 cm): uprostřed symbolů narození a smrti tři předoucí Parky: nalevo mladá Klóthó drží nit s předenem, uprostřed Lachesis s vřetenem a napravo stará Atropos nůžkami ustřihuje nit života., Fučíková 1997#, I/143., Fusenig 2010#, č. 52, s. 176-177., and Předloha ke grafickému listu Aegidia Sadelera, který vydal v roce 1589 Joris Hoefnagel, jenž byl autorem ikonografického programu (srov. Praha, Nicomaxia Vitae). O Parkách srov. Exemplum: Parky (Moiry)
Rytina (44, 3 x 33 cm): uprostřed symbolů narození a smrti tři předoucí Parky: nalevo mladá Klóthó drží nit s předenem, uprostřed Lachesis s vřetenem a napravo stará Atropos nůžkami ustřihuje nit života., Fučíková 1997#, I/338., Fusenig 2010#, č. 52 s. 176-177., and Grafický list podle předlohy Hanse von Aachen (srov. Praha, Curriculum Vitae Christianae), který vydal v roce 1589 Joris Hoefnagel, jenž byl autorem ikonografického programu. O Parkách srov. Exemplum: Parky (Moiry). "Nicomachia" v názvu listu je buď narážka na Aristotelovu Etiku Nikomachovu, nebo na obměna Prudentiova díla Psychomachia (Boj o duši), jež ve formě "Nico machia" znamená "Vítězný boj" o život věčný.