Mědiryt (367 x 317 mm). Pomluva doprovázená Lstí a Závistí vleče Nevinnost před trůn. Na trůně sedí muž s oslíma ušima, po stranách trůnu stojí Nevědomost a Nedůvěra., Zlatohlávek 1997#, 170, č. 93., and Ve sbírce NG od roku 1949, převedeno z NM v Praze. Slavný řecký malíř Apelles zpracoval toto alegorické téma, dílo se nedochovalo, ale popsal je římský satirik Lúkiános ze Samosaty. Rytina podle Lucy Penniho se drží tohoto popisu.
Kresba. Dvě alegorické postavy, zobrazené na obou stranách téhož papíru, představují bohyně. Na lícové straně Pomona - stojící ženská postava, v klíně drží drapérii, ve které jsou různé plody. Na rubové straně Diana - stojící ženská postava kladoucí levou ruku na krk psa., Zlatohlávek 1997#, 302, č. LVIII., and Ve sbírce NG od roku 1949, ze sbírky Vincence Kramáře. Postava dívky držící v drapérii plody (Pomona nebo také alegorie Podzimu) je inspirována antickou plastikou, která byla až do 18. století považována za bohyni Pomonu (Florencie, Uffizi, římská kopie, 1. st. př. Kr.-1. stol. po Kr. , srov. Bober, Rubinstein 1991, 94, č. 58).
Dřevořez (314 x 236 mm). Scéna v lesní krajině. Na okraji cesty sedí nahá Venuše na drapérii, oči zavřené, oběma rukama objímá malého Amora sedícího na vyvýšenině u cesty., Zlatohlávek 1997#, 308, č. 127., and Ve sbírce NG od roku 1951 (původně Klazarova sbírka). Rytina podle Tiziana.
Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.