Solarium (hodiny) na nádvoří zámku. Kamenný sloupek v podobě řečnického pultu. Sloupek s pěti svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní) a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami., Encyklopedie 1974#, 237; http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html, and Latinský název horologium je předchůdcem pro později běžně užívaný název orloj. Sluneční hodiny (solarium) jsou starověkým vynálezem. Za jejich vynálezce je sice považován Anaximandros (6. stol. př. Kr.), ale patrně je zali již Babyloňané. V hellenistickém období byly v řeckých městech zřizovány veřejné stavby, které ukazovaly čas (e.g. slavná Věž větrů, kombinace slunečních a vodních hodin, Athény, 1. stol. př. Kr.), v Římě bylo první solarium postaveno r. 263 př. Kr. (dovezeno, jako válečná kořist, ze Sicilie). Různé typy hodin popisuje Vitruvius.
Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.