Pískovcový reliéf: nalevo malý Herkules zabíjí hada klackem, napravo Herkules bojuje s Hydrou., Vlček 1996#, 185-188., and Herkulův boj s Hydrou byl druhým z jeho slavných činů, o němž psal už Hésiodos ve Zrození bohů (theog. 314-318), kde je také uvedeno, že Hydra byla Junonou předurčena, aby Herkula zabila. Tato okolnost spojuje Herkulův boj s Hydrou s událostí, při níž se vůbec poprvé projevilo jeho hrdinství, totiž zabitím hadů, které na něj Junona poslala v době, kdy byl ještě kojencem. Explicitně obě události spojuje Seneca, když ve hře Šílící Herkules píše, zabitím dvou hadů se malý Herkules připravil na boh s Hydrou (Hercules Furens, 220nn). Braun nezobrazil malého Herkula, jak hady rdousí holýma rukama, což byla konvence v antické literatuře i výtvarném umění, kterou převzali i pozdější evropští umělci. Braunův malý Herkules nesedí, jak by to odpovídalo jeho věku, ale stojí a ubíjí hada klackem. Tato odchylka od zavedené praxe byla zjevně motivována Braunovou snahou provázat dospělého Herkula s Herkulem-dítětem: dítě je zobrazeno jako zrcadlový obraz dospělého hrdiny.
Fasádu průčelí zdobí busta císaře Josefa I. (na vrcholu trojúhelníkového štítu) a dvě stejná poprsí na suprafenestrách 1. patra, patrně Minerva (žena s přilbou zdobenou chocholem). and Vlček 1996#, s. 235-236.
Fasádu průčelí zdobí busta císaře Josefa I. (na vrcholu trojúhelníkového štítu) a dvě stejná poprsí na suprafenestrách 1. patra, patrně Minerva (žena s přilbou zdobenou chocholem). and Vlček 1996#, s. 235-236.
Reliéfní štuk, postava oblečené ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Adamová, Šouša 2004#, obr. 22., and Formálně je výjev téměř shodný s postavou Spravedlnosti na stropě zámku v Žehušicích.
Pískovcová plastika ženy, u levého boku drží oběma rukama roh hojnosti. and Kopie plastiky ze špitálu v Kuksu, kde tvořila Štědrost jednu z řady ctností, které byly umístěny na terase. Na podstavci v Praze je umístěna tabulka s chybným názvem alegorie (plastika označena jako Trpělivost).