Balkónový sálStrop tohoto sálu byl v rámci barokních úprav v polovině 60. let 17. století vyzdoben mytologickými a alegorickými scénami, jejich autorem je český umělec Václav Fabián Harovník and Vlček 2000#, 203-208.
Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylostí Šternberského rodu. Návrh na tezi Václava Vojtěcha Baltazara Josefa a Jana Norberta Xav. Leopolda ze Šternberka.
Oslava císaře Leopolda I. Oznámení filozofické disputace, tzv. teze. Kilian Bartholomeus podle návrhu Karla Škréty. Vlivy z antické mytologie - císař zobrazen jako Slunce na slunečním voze a kolem něho planety se Šternberky jako hvězdnými satelity. Na kresbě však mají planety obvyklou podobu planetárních božstev - Měsíc=Diana, Jupiter, Merkur, Saturn, MArs, Venuše, jejich vozy táhnou zvířata s nimi spřízněná, Měsíc má delfína, Merkur kohouta, Jupiter Junoniny pávy, Saturn hydru, Mars lvy, Venuše měla mít holoubky nebo hrdličky. V rytině se planetární božstva proměnila v podoby triumfujících panovníků (Přemysla Otakara I., KArla IV., Zikmunda, LAdislava Pohrobka, Ferdinanda I. a Rudolfa II.. Ze slunečního boha se stal římský triumfátor na voze taženém quadrigou. Ve hvězdách se pak objevily fiktivní podobizny Šternberků, kteří zaujímali za českých králů významné funkce ve veřejném životě. and Neumann, Antické tradice, s. 106
Kresba perem (390 x 312 cm). Císař Leopold (Sol) na slunečním voze (biga), pod ním Fama (křídla, trubka), kolem něho v oblacích hvězdy a hvězdné satelity jako planety v podobě božstev na vozech tažených příslušnými zvířaty - Luna (Diana, s delfínem), Jupiter (s pávy), Merkur (s kohoutem), Saturn (s hydrou), Mars (se lvy) a Venuše (s hrdličkami). Dole vlevo náhrobek, vpravo Historie (kniha) a Filosofie (žezlo) se skupinou postav., Neumann 1974#, 237-238, č. k. 183, obr. 210., Vlnas 2001#, s. 128 č. I/3.36A., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.7, and Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylosti Šternberského rodu. Návrh k thesi bratří hrabat Šternberků je připomínkou Leopoldových slavných předchůdců. Císař (Slunce) je obklopen planetárními bohy, kteří jsou metaforicky ztotožněni se členy rodu Šternberků. Podle Šktétova návrhu vytvořil K. Kilian mědirytinu, pozměněna podle připomínek objednavatelů - planetární božstva se stala současně českými panovníky (NK ČR, sbírka universitních thesí, čís. 428).
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Deukalion a Pyrrha za sebe vrhají kameny, z nichž vyrůstá nové potomstvo., Zelenková 2009#, 74-75., and Ilustrace (č. 2) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...Deukalion a Pyrrha, mytičtí prarodiče lidstva, představují ve skutečnosti císařský pár Leopolda I. a Markétu španělskou jako obnovitele habsburského rodu. Stejně jako Deukalion a Pyrha, kteří vrhají za sebe kameny, z nichž povstává potomstvo, stejně tak i potomstvo císařského páru. Výjev vznikl podle předlohy Karla Škréty, který se patrně inspiroval Tempestovou ilustrací k Ovidiovým Metamorfózám.
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Bohyně Thetis, sedí na trůně obklopená vodními božstvy a tvory, předává císaři Leopoldu I. perlovou mušli., Zelenková 2009#, 74-75., and Frontispis disertace (podle předlohy Karla Škréty) s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...je věnována císaři Leopoldu I., oslavuje jeho sňatek s infantkou Markétou španělskou (1666). Perlová mušle symbolizuje jeho choť Markétu španělskou (Margarita-perla).
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Krajina s rozbitou antikizující sochou panovníka Nabukadnesara, který symbolizuje osmanskou říši (štít s pulměsícem, turecký meč). V pozadí je ve skále vytesána personifikace habsburské říše v podobě okřídlené ženské postavy s regáliemi (koruna, žezlo, říšské jablko)., Zelenková 2009#, 74-77., and Ilustrace (č. 4) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...je personifikací vítězství habsburské říše a porážky osmanské říše. Rytina vznikla podle předlohy Karla Šktéty.
Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..