Olej na plátně (128x 185 cm). Figurální scéna v zámeckém parku s kulisou architektury a bazénem, v němž se osvěžuje Diana s nymfami., Slavíček 1993#, 249-250., and V nostické obrazárně 1706-1945. Menší verze se stejným námětem je dnes ve Vídni (Österreichische Galerie).
Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.