Soupis spisovatelů s životopisnými a bibliogr. údaji a jmenný a věcný rejstřík sest. Rudolf Havel, 22000 výt., Z Ústavu pro čes. lit., and Druhý svazek sleduje vývoj obrozenské literatury od let sedmdesátých 18. stol. až po literaturu v období revoluce 1848 a v období dočasného potlačení jejího výsledku v letech padesátých. Zaměřuje se stále více jen k česky psané a k literatuře krásné. Zvláštní monografické kapitoly jsou věnovány Dobrovskému, Jungmannovi, Kollárovi, Čelakovskému, Tylovi, Máchovi, Havlíčkovi, Erbenovi a Němcové. Pro usnadnění studia i ostatních spisovatelů obrozenské literatury je připojen závěrem jejich abecedně uspořádaný přehled, který obsahuje životopisná fakta, bibliografii jejich děl a nejvýznamnější literaturu zabývající se jejich činností.
Autorský kolektiv Ústavu dějin evropských socialistických zemí zpracoval velké množství nových skutečností, získaných z archívních pramenů, obsáhlé literatury, novin a časopisů. Objasňuje vývoj našeho národa, nakolik jej utvářely jeho vztahy k carskému Rusku v starší etapě osvobozeneckých bojů našeho lidu až do Říjnové revoluce. V nárysu sleduje i vztahy našeho národa k ukrajinskému v průběhu 19. století. Dílo je rozvrženo do 10 částí: česko-ruské vztahy 1770-1791; obrozenské Čechy a Rusko 1792-1806; obrozenské rusofilství a Rusko v letech 1806-1815; vývoj česko-ruských vztahů po napoleonských válkách 1815-1830; česko-ruské vztahy v období přechodu ke kapitalismu (1830-1849); v období rozvoje kapitalismu a národního hnutí v českých zemích (1850-1867); v období vrcholu národního hnutí (1868-1879); v období přechodu k imperialismu (1879-1900); v období nástupu imperialismu (1900-1914) a v období první světové války (1914-1917).