Odpověď na otázku, může-li homogenní směs uranu o přírodním izotopovém složení a grafitu dosáhnout při nějakém poměru zmíněných složek kritického stavu, zní ne. Musela by se vypustit podmínka homogenity, tj. palivo (uran) použít ve formě palivových tyčí, tak jak to udělal Enrico Fermi v případě první řízené jaderné reakce., Stanislav Daniš., and Obsahuje bibliografii
Uranové sloučeniny, kterých existuje několik stovek, vykazují celou řadu různých magnetických stavů. Chování se často odlišuje od chování, které popisuje teorie Fermiho kapaliny. Umístění 5f elektronů, které jsou odpovědné za magnetismus v těchto systémech, v blízkosti Fermiho meze způsobuje značnou citlivost magnetického stavu na podmínky v okolí 5f iontů v úzkém vztahu k ostatním fyzikálním vlastnostem, např. k měrnému teplu a elektrickému odporu. Ukazuje se, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím fyzikální vlastnosti uranových sloučenin je stupeň hybridizace 5f elektronů s ostatními stavy v pevné látce. Hybridizaci lze ovlivňovat nejen výběrem určitých prvků tvořících sloučeninu a určujících krystalovou strukturu (počet, rozložení a vzdálenosti sousedních atomů), ale např. i magnetickým polem nebo vnějším tlakem. Zatímco silná hybridizace vede ke ztrátě magnetického uspořádání, velmi slabá hybridizace vede k magnetickým stavům podobným stavům ve sloučeninách vzácných zemin. Nejzajímavější a nejsložitější chování uranových sloučenin vyvolává střední hybridizace, která vede k celé řadě atypických základních stavů a je dodnes předmětem intenzivního výzkumu. and Obsahuje bibliografii