Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Čtyriadvacátého února 2016 jsme se smutkem a pocitem ztráty vzpomněli prvních nedožitých narozenin našeho kolegy a kamaráda profesora Michala Lence. Bylo by mu 70 let. and Richard von Unge.
Vyučovat umění inženýrskému se v českých zemích začalo už před třemi stoletími. První titul císařského inženýra-profesora inženýrství byl udělen v prosinci 1706 zkušenému fortifikačnímu odborníkovi Christianu Josefu Willenbergovi. První ženě se stejného uznání dostalo u nás teprve v roce 1960. Byla jí tehdy třiapadesátiletá Adéla Kochanovská., Ivo Kraus., and Obsahuje seznam literatury
Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Vladimír Novák ; úvod redakce společný předchozím dvěma článkům je uveden na straně 318., and Část autobiografie Vladimíra Nováka [Vzpomínky a paměti (životopis). Vlastním nákladem, Brno 1939, s. 280-282]
Portrét kanadského fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynález zobrazovacího polovodičového obvodu - CCD senzoru. and Rubrika: Nobelova cena za fyziku