Olejomalby na plátnech (110 x 150 cm). Čtyři výjevy ze série čtyř alegorických obrazů s námětem čtyř ročních dob, dní a lidských věků. Léto (Poledne, Mládí)., Fučíková 1997#, IV/35., and Mžyková, M., Obrazy alegorických průvodů ze sbírek hradu Šternberka na Moravě, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica. Philosophica - Aesthetica ... Historia Artium, 16, 1998, č. 2, s. 101-123
Postava Kentaura, s rukama za zády, otáčí hlavu ke Kupidovi, ten sedí na jeho hřbetě a v pravé ruce drží hada., Rajna 1989, č., and Socha byla vytvořena podle antické sochy Kentaura s Kupidem (Paris, Louvre, mramor, 1.47m, římská kpoie z hadriánské epochy podle řeckého originálu ze 4. stol. př. Kr.). Socha byla nalezena v 17. století v Římě, bronzová kopie ve vstupní hale Památkového úřadu v Budapešti byla údajně původně umístěna v některé šlechtické zahradě, pochází patrně z 18. století.
Řadový čtyřpatrový nájemní dům. Nad okny 2. patra jsou čtyři reliéfy, v medailonech ženské postavy inspirované bakchantkami. První zleva tančící dívka ve vlající draperii hrající na dvojitou flétnu, druhá a třetí tančící bez atributů, ale drží vzdutou draperii, čtvrtá s tamburínou. and Fasáda průčelí naznačuje v některých detailech inspiraci v antické architektuře, například vchodové dveře rámují kanelované sloupy bez hlavic, nad okny guttae. Antický motiv - tančící bakchantky (mainady) se vzdutou draperií s dvojitou píšťalou, bubínkem, nebo bez atributů, je často zobrazován na řeckých památkách (reliéfy, vázové malby), motiv byl adoptován v renesanci a také v 19. století, nejen na fasádách typicky neorenesančních budov, ale i v architektuře po roce 1900.