Rejstříky vedené pro každý rok, obsahují skutečný výběr berně ve městě podle jednotlivých ulic. Zápisy na přední stránce, zadní bývá zpravidla prázdná a je vyhrazena pro sumář podle stanovených částí města (summa prima — summa nona). Závěrem přichází Summa in civitate, peněžní souhrn vybrané berně ve městě. Druhá část každého rejstříku je vyhrazena pravidelně pro výdaje (exposita) z příslušné berně (jde o výdaje berníků, poslům, bibalia apod.).
Edikulový portálek tvořený hladkými pilastry s palmetovými hlavicemi, na zalamované římse je kruhový nástavec se terči po stranách. V nástavci jsou znaky Adama Hrubčického a Evy z Bílkova. and Chamonikola 1999#, č. 33, obr. s. 156.
libri quinq[ue], Dedikace, předmluva. Index. Tištěno antikvou. Na titulním l. dřevořezový signet s devízou zobrazující urobora obtočeného vinnou révou a klasy, kterého drží ruka vystupující z oblaku, uprostřed nápis "benedices coronae anni benignitatis tvae psal 64" (číslice čtyři je obrácená). Signatury, kustody, arabská paginace, živá záhlaví, marginálie. Plné verzály ve volném prostoru, konturové iniciály na rozvilinovém pozadí, převážně však na figurálním pozadí. Rkp. vpisky. Na titulním listu inkoustem "F.F. Casariensium .99.". Červeně podtrháváno. Na titulním i posledním listu razítko se jménem "Emanuel Tonner". Vazba kožená, původní. Bílá useň na dřevěných deskách. Na přední i zadní desce slepotisková rámová výzdoba (náboženské motivy). Na hřbetu knihy poněkud nečitelný nápis. Zachovány zbytky dvou háčkových spon. BVB (v poznámce uvádí: Flavius Josephus ist mutmaßlicher Verf.), Hegesippus ; Accesserunt nunc primum annotationes, quibus ab innumeris mendis auctor uindicatur, obscuriora loca commodé explicantur, per Cornelium Gualtherum Gandauensem, Index., and Starověký Řím a západní Středomoří (včetně kultury Etrusků).
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.