Z renesanční přestavby hradu z let 1531-1535 zachována zeď odlehčená v přízemí arkádami, v jedné z nich je prolomena brána. V patře na jižní straně straně obrácené k městu zeď s okny, na nádvorní straně arkády na masivních sloupcích s prstencovými hlavicemi. Zeď zdobena sgrafitem. Ředitelem stavby byl podle nápisu na sgrafitu mincmistr Hanuš Ennich. and Chamonikola 1999# (Opava), 27-28.
Překlad německé světové kroniky Jakuba Twingera von Königshofen z přelomu 14. a 15. století, a latinské kroniky papežů Martina Polona Cronica summorum pontificum imperatorumque z poloviny 15. století.
Původní palác s kaplí rozšířen (1496 - 1499) o tzv. mincmistrovský dům, v letech 1577 - 1579 přestavěn, arkádový ochoz na severní straně dvora upraven roku 1580. and Poche 1978#, s.183.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Na stropě síně prvního patra osmiboké kazety s rozetami, pod stropem zbytky malovaného vlysu (zbytky figur)., Poche 1978#, 185., and Vzorem byly antické římské kazetové stropy s vpadlými panely v podobě čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku (lacunaria), které sloužily jako dekorativní prvek. V Kutné Hoře najdeme první doklad tohoto výzdobného motivu, další představuje výzdoba gotického sálu v přízemí zámku v Pardubicích z let 1510-1520. Podobné kazety najdeme na malovaném stropu ve Scuola di San Marco v benátkách od Maura Coducciho (1485-95), nejznámější příklad stropu s osmibokými kazetami je ve Studiolu Isabely d'Este v mantovském Palazzo Ducale (po 1519).