Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.
Přehledné dějiny rakouské říše v letech 1526-1843 s úvodem o dějinách Rakous od 1. století n. l. do roku 1526 a s rodokmenem Habsburků. Tomkova kniha z roku 1845 v úvodní kapitole (s. 1-88) líčí dějiny zemí dnešního Rakouska od 1. stol. po Kr. až do vzniku rakouské říše spojením Českého království, Uherského království a Rakouského markrabství roku 1526. Vlastní dějiny rakouské monarchie autor člení do tří částí: do bitvy na Bílého hoře (1526-1620), od bělohorské bitvy po vymření Habsburků po meči (1620-1740) a od doby panování Marie Terezie do Tomkovy současnosti (1740-1843). Každá část je zakončena chronologickým přehledem událostí. Kniha je doplněna rodokmenem Habsburků a rejstříkem.
sepsal W. Wladiwoj Tomek, Př.č. 16673/68 na tit. listu razítka "Knihovna realné školy v Jičíně" a "Musejní spolek v Jičíně." CZ-HkSVK, and Př.č. 6741/0 na tit. listu razítko "Knihovna obce Dvorské." CZ-HkSVK