Dílo vzniklo za spolupráce literárně vědné sekce Slovanského ústavu v Praze a katedry slavistiky při filologické fakultě Karlovy university. Je prvním českým souborným zpracováním dějin polské literatury a opírá se o nejnovější přehodnocení jednotlivých postav, děl i celých období. V jednotlivých částech je pojednáno o literatuře epochy feudalismu (počátky, rozkvět a úpadek šlechtické literatury), o literatuře doby rozkladu feudalismu a nástupu kapitalismu (vláda Stanislava Augusta, pád polského státu a první revoluční výbuch, šlechticko-buržoasní revoluce), o literatuře epochy kapitalismu (rozkvět kritického realismu, období imperialismu až k první svět. válce) a o literatuře Polska buržoasního a socialistického.
Původně latinsky psaný "Deník" zaznamenává celý průběh basilejského jednání r. 1433. I když nevyniká slohem, je přesto jedním z nejcennějších dokumentů husitské revoluce, věrným obrazem statečného postupu husitského poselstva, vášnivě hájícího revoluční program, čtyři pražské artikuly. Vystihuje vysokou morálku a osobní profily husitských vůdců a pro poznání Prokopa velikého je kronika sirotčího kněze Petra Žateckého pramenem prvořadým.