Dvě volně na sebe nevazující povídky ze staré Prahy v 90. letech 19. stol. popisující česko-německé národnostní spory i pražská malebná zákoutí. Prvá povídka "Král Bohuš" je smutným příběhem hrbáčka Bohuše, posměšně zvaného "král Bohuš". Po platonické lásce ke komtese z nejmenovaného malostranského paláce, kde byl Bohušův otec portýrem, a která byla dána do kláštera barnabitek na Hradčanské náměstí, se zamiloval do bývalé otcovy milenky, která byla na otcově pohřbu. Nakonec byl Bohuš zabit studentem Rezkem. S tím se setkává i hrdina druhé povídky "Sourozenci" student filozofie Zdenek Vanek, který byl za vlastenectví uvězněn a z nachlazení zemřel. V obou povídkách se čeští studenti, umělci a vlastenci scházejí v "Národní kavárně" u Národního divadla (pravděpodobně kavárna Slavia). Autor, ač pražský Němec, straní českým národním snahám. Obě povídky jsou psány určitým impresionistickým, a tudíž dějově nejasným slohem.
Upravené původní libreto ke Smetanově opeře je z roku 1892, kdy vznikl i úvodní vysvětlující text upravovatele V. J. Novotného. V této podobě byla opera nastudována a uvedena poprvé v ND v Praze 13.4.1893. Předlohou k původnímu libretu E. Züngela byla fr. konverzační jednoaktovka od Jeana Pierra Féliciena Mallefilla.
vydal Jan Urban Jarník, V záhlaví uvedeno pouze Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze. Třída III., Obsahuje rejstřík, and Text český, francouzský a latinský