Dvě mužské polopostavy. V popředí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina), v levici drží sklenici s vínem, pravou rukou si bere z hroznu, který mu podává za ním stojící Silén., Fučíková 1997#, I/17., and Dílo snad pochází ze sbírek Rudolfa II. na Pražském hradě. Jedná se snad o soudobé portréty v mytologickém převleku. Silén má portrétní rysy autora, Bakchus Kryštofa Popela z Lobkovic.
Obraz znázorňuje klečícího Persea držícího v levé ruce uťatou hlavu Medusy. Medusino mrtvé tělo leží je zobrazeno v dolní části obrazu. Křídla za hlavou Medusy odkazují na létajícího koně Pegasa. and Lahoda 2007#; Havlíková 2008#.
Průhled do vnitřního prostoru chrámu s antickými plastikami a figurální stafáží., Varcl 1978, 427-428., and Autor nezobrazuje skutečnou architekturu, je to fiktivní rekonstrukce, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby.
Průhled do sloupové architektury, mezi sloupy stojí sochy v antických řízách, na konci sálu podstavec se sedící sochou boha., Varcl 1978, 427-428., and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochovány jsou jeho studie římských hlavic, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností.
Svoboda 1978, 427-428. and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochoány jsou jeho studie hlavic, řím, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností.
Průhled do vnitřního prostoru chrámu s antickými plastikami a figurální stafáží., Svoboda 1978, 427-428., and Autor nezobrazuje skutečnou architekturu, je to fiktivní rekonstrukce, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. V tomto případě korintský centrální chrám připomíná tholos v Epidauru a Asklépieum v Pergamu.
Olej na plátně (70 x 104 cm). Pohled na město, nad střechami domů se tyčí kolosální socha, v popředí vlevo na sloupu s ionskou volutovou hlavicí čtyřspřeží., Kotalík 1982#, 137, č. k. 184., and Kolos Rhodský, jeden ze sedmi divů antického světa, stojí nad městem v přístavu, pravá ruka je napřažena k moři. Od 16. století byla kolosální socha zobrazována rozkročená, což je technicky nemožné, Kupka ji pojal tak, jak byla rekonstruována v odborné literatuře.
Portrét hudebního skladatele V. J. Tomáška, za ním v nice antická socha Apollóna s lyrou., Blažíčková-Horová 1998#, s. 36, č.18., and Soška v pozadí za portrétovaným skladatelem byla interpretována jako Múza (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Múzy však nebyly zobrazovány nahé a postava představuje muže. Jedná se o běžný antický typ nahého Apollóna s lyrou a rukou nad hlavou na znamení uměleckéhi transu.
Portrét sochaře, za ním antická sochařská díla: socha Fauna a reliéf s ležící nahou ženou., Blažíčková-Horová 1998#, 36, č. 19., and Sochařská díla v pozadí za portrétovaným umělcem byla doposud interpretována jako antický mramor z rudolfinských sbírek a plastika Herkula (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Soška však zobrazuje Fauna, neobvyklá póza je dána tím, že tento sochařský typ sloužil v antickém Římu jako podpěra, telamon. S největší pravděpodobností byl vzorem exemplář ze sbírky krále Gustava III. ve Stockholmu, další sochy tohoto typu jsou v pařížském Louvru.
Olej na plátně (64 x 52, 5 cm). Polopostava ženy, na pravém zápěstí okovy, ve vlasech perly, na krku perlový náhrdelník., Mžyková 1994#, 133-134, č. k. 86., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 45, 46, obr. 42., and Obraz vznikl v době působení Byse v Praze. Podle Mžykové (1994), spolu s obrazem Persea tvořil patrně dvojici protějškových polopostav, jako mozaiková instalace stěny, snad ve Strakově malostranském paláci (Jan Petr Straka z Nedabylic, MS, čp. 476).