Kresba černou křídou, 37, 9 x 25, 9 cm: Pan (kozí nohy, rohy, ztopořený úd) sedí vedle Dafnida držícího v ruce syrinx, kterou mu Pan přes jeho protesty bere., Fučíková 1997#, I/193, and Císař Rudolf II. poslal Heintze do Itálie, aby tam pro něho zaznamenal "nejkrásnější antiky", číslice 4 připsaná na kresbě vpravo dole ukazuje, že toto byla patrně třetí kresba s nějakého většího souboru. Ve vídeňské Albertině je rovněž kresba podle sochy stojícího satyra s pantherem (inv. 3321) a podle sochy známé jako Pothos (inv. 466). Kresba reprodukuje slavné antické sousoší Pana učícího Dafnida hrát na syrinx (Plin. nat. 36, 35 uvádí omylem Pana a Olympa), které existovalo v celé řadě antických římských kopií. Z nápisu na podstavci vyplývá, že Heintz sousoší nakreslil podle exempláře ve sbírce kardinála Cesiho. Sousoší je dnes v Palazzo Altemps, ale vypadá trochu jinak. Dochované kresby z 16. století (Giovannantonio Dosi a další) ukazují, že Heintz nakreslil původní podobu památky, jejíž jednoznačně erotický charakter byl při pozdější restauraci potlačen. Dafnidovi byla vyměněna hlava, která byla nahrazena hlavou Apollónovou, a zmizelo také odmítavé gesto jeho pravé ruky. Pan měl rovněž až donedávna přirození zakryté fíkovým listem.
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.