Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Renesanční zámek postavený za Jana Bezdružického z Kolovrat v l. 1586-1590 (sev. a část záp. křídla. arkádový dvůr, zbytky portálů, renes. okna, zbytky sgrafit. and Poche 1977#, s. 154.
Fasáda bosována, členěna pilastry a nikami. and Fortifikační architektura severoitalského typu, inspirovaná antickou architekturou vítězných oblouků, vznikla podle grafické předlohy publikované v díle Sebastiana Serlia.
Slavíčková 1991#. and Altán v podobě antického chrámku, obdélný, suituovaný na základech bašty, byl v šedesátých letech 20. století zbořen. Byl pojmenován po básníkovi Theodorovi Körnerovi, na památku jeho návštěvy kolem roku 1810 v Děčíně.
Zámek budován v 16. - 17. stol. V ose jižního průčelí brána s kruhovým záklenkem a bosovaným ostěním. Na nádvoří v jihozápadním rohu portál z první poloviny 16. století s profilovaným ostěním a tordovanými patkami. and Poche 1877#, s. 343.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním žena s pokrytou hlavou a věncem na hlavě, levou rukou opírá o klín knihu s nápisem, pravou rukou na nápis ukazuje. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem alegorie Spravedlnosti (zahalená sedící žena, v levé ruce drží váhy, v pravé meč).Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava Hygeie (sedící žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku). Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava zavinutá, ňadra odhalená, v pravé ruce drží globus, kterého se levou rukou dotýká. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním postava sedící ženy, hlava pokrytá, levou ruku opírá o čelo, pravou, s perem, má na klíně, kde je rozvinutý arch papíru. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlavu pokrytou, v levé ruce drží planetu, v pravé sošku (hermovka s hieroglyfy, na hlavě má korunu z hradeb), za ní letící kometa.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé drží hůl, u nohou má knihy a nádobu se svitky.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, levá ruka opřená pod bradou, vedle přesýpací hodiny, pravou rukou zapisuje do knihy na klíně. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedí žena v levé ruce drží nádobku, archeologický nález, pravá ruka něco zakresluje na papír, který leží na fragmentu architektury.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena s křídly, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce kniha, v pravé lyra. and Fasádu zdobí fiktivní portréty významných učenců, filosofů a zákonodárců. Portréty doprovázejí ženské postavy, které ilustrují vědní obory, kterými se zabývaly zobrazené historické postavy. Personifikace však mohou být chápány také jako personifikace studijních oborů a universitních fakult, čím též odkazují na poslání knihovny, jako zdroje všeobecného vzdělání.
František Antonín Thun III. Kníže z Thun-Hohenstein přesídlil do Jílového po prodeji děčínského sídla v roce 1932. V letech 1928 - 1930 již byl zámek adaptován na hlavní sídlo rodu Thun-Hohenstein. Tehdy zde byl vytvořen romantický park s jezírkem, kašnou a glorietem, který měl Thunům nahradit růžovou zahradu děčínského zámku, odkud byl do jílovského parku přenesen kruhový chrámek, nazývaný Anglický, vybudovaný v době klasicistní úpravy děčínské zahrady. Původně stál v severní zahradě zámku, poblíž skály.
Dvoupatrová stavba, čtyřkřídlá, obklopená vyzděným vodním příkopem. Vznikla přestavbou starší stavby, z níž byla zachována věž začleněná asymetricky do východního křídla (v 19. století horní část zbořena). Na východní straně dva nárožní rizality. Na fasádě sgrafito (velmi poničené): rustika, kvádrování, vlysy s akantovými motivy. Stavba byla s výjimkou asymetricky umístěné věže (převzaté ze starší stavby) organizována podél podélné osy, která prochází oběma bránami., Šamánková 1961#, 29-30., and První vila s rohovými rizality v českých zemích odvozená od italského kastelu. Současně je to však jedna z vůbec prvních evropských vil, na nichž pozorujeme razantní dekonstrukci tohoto schématu. Čtvercový půdorys byl nahrazen obdélníkem a stavba je organizována podél hlavní osy, podobně jako vila jiného Ferdinandova dvořana, biskupa Gabriela ze Salamanky, ve Spittalu (po 1533). Dvůr má na čelní a zadní straně jenom tři arkády zatímco boční strany má arkády čtyři, tyto proporce byly podobně jako ve Spittalu ještě více protaženy tím, že čelní a zadní arkády jsou v přízemní části zdvojené. Asymetrie je navíc zdůrazněna tím, že nárožní rizality jsou pouze na hlavním průčelí a zadní část stavby nejen, že nemá rohové rizality, ale navíc je o jedno patro nižší. Absence arkád v čele dvora a na jeho zadní straně podélnou orientaci poněkud brzdí, ale vystupující střední část zadního traktu ji opět zdůrazňuje. Hlavním principem stavby je tedy pro manýristickou architekturu typický ostrý kontrast. Naplno se projevuje ve dvoře, kde jsou nad robustními pilířovými arkádami s představenými polosloupy nastaveny subtilní sloupové arkády.
Na dvoře jsou na všech čtyřech stranách pilířové arkády s představenými toskánskými polosloupy. Sloupy jsou na soklech, nad nimi je zalamované kladí s dvoudílným architrávem, místo obvyklých metop a triglyfů je v horní části kladí prázdný vlys. V patře jsou na jižní a severní strany arkády sloupové, sloupy jsou pojaté stejně jako polosloupy v přízemí. Lodžie v patře byla zdobena sgrafity a klenby byly malované (Podlaha 1912, 36: pták s hadem v zobáku, ovocné skupiny aj.)., Frejková 1941#., and Jedna z prvních vil s arkádovým dvorem a první doklad pilířových arkád s představenými sloupy v českých zemích. Pilířové arkády jsou antikizující prvek, jenž se právě tehdy prosadil v italské architektuře. První pilířové arkády s představenými polosloupy jsou známé z fasády Tabularia v Římě (kolem 80 př.Kr.), nejslavnějším antickým vzorem pilířových arkád bylo Koloseum v Římě a v italské renesanci je poprvé najdeme na dvoře paláce Farnese v Římě (Antonio da Sangallo ml., 1514-1546).
Uzavřený čtyřkřídlý blok s nárožními věžicemi, obranný typ kastelu., Varcl 1978#, s. 298., and Tento typ staveb se z Říma rozšířil do Panonie, Alžíru, Francie a u nás jsou jeho ohlasem renesanční zámky (Kromě Kaceřova též v Kostelci nad Černými lesy, ve Vrchlabí, na Dívčím Hradě). Kaceřov má zajímavý systém arkád: obě delší nádvorní boční strany - dispozice je podélná, dynamizovaná, se zdůrazněnou vstupní osou - jsou sice v patře otevřeny běžnými sloupovými lodžiemi, v přízemí však obíhá arkáda římského původu. Její soustava kombinuje sloupově architrávový systém helénský a helénistický s pilířem nesoucím archivoltu. Jedná se o těžší typ, využívající hmoty zdi, který v Římě zobecněl od doby císaře Traiana.