Budova Opery. Soutěž na stavbu budovy byla vyhlášena v 70tých letech 19. století. Soutěžilo mnoho domácích, ale i zahraničních architektů - (Steindl Imre, Skalnitzky Antal, Linczbauer István, Fellner Ferdinand, Bohnstedt Ludwig). Soutěž, vyhrál v roce 1872 Miklós Ybl; stavělo se v letech 1875 - 1884. V letech 1895 -1912 došlo k úpravám v interiéru (elektické světlo, klimatizace, stavební úpravy v hledišti), které provedli architekti Medgyaszay István a Kaufmann Oszkár, k dalším úprvám došlo po roce 1950 (Oláh Gusztáv). and Medvey 1939, s. 60; Déry 1991, s. 24, 42, 48, 51, 56, 59, 75, 79, 131, 137; Gábor 2002, s. 18-20.
V prvním patře zámku malovaný záklopový strop arkýře, na stropě mužské figury, které jsou personifikacemi jednotlivých evropských národů. and Poche 1977#, s. 49.
Přestavby bašty v severní hradbě a na východě obdélná bašta na skále, okno patrně podle návrhu Giovanni Battista Pieroniho (1628-1632)., Poche 1977#, s. 71., and Durdík 1995#, s. 58-59.
Analogie s Ludvíkovým křídlem: portály, velká renesanční okna s vystupujícími parapety a nadstavenými římsami, seřazená podle horizontální i vertikální osy. Na rozdíl od Pražského hradu ale patra neoddělena horizontálně římsami, ale na venkovní fasádě naopak zdůrazněny vertikály trojúhelníkovými arkýři, které navíc nejsou osově symetrické. Architektura vykazuje vliv pozdně gotické architektonické tradice (Albrechtsburg v Míšni)., Menclová 1972#, 419-420., Poche 1977#, s. 83., and Doklad odklonu od antikizující architektury a částečného návratu k pozdně gotickým formám ve třetím desetiletí 16. století.
Z původního goticko-renesančního zámku zachována východní a severní fasáda. Na severní fasádě třídílné okno v edikule, kterou tvoří štíhlé kanelované sloupky, které však nic nenesou, pod patkami znaky krajířské a šelmberské (před 1508). Na severní fasádě arkýř se znaky a podpěráky. and Poche 1977#, 115-117.
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Renesanční zámek postavený za Jana Bezdružického z Kolovrat v l. 1586-1590 (sev. a část záp. křídla. arkádový dvůr, zbytky portálů, renes. okna, zbytky sgrafit. and Poche 1977#, s. 154.
Fasáda bosována, členěna pilastry a nikami. and Fortifikační architektura severoitalského typu, inspirovaná antickou architekturou vítězných oblouků, vznikla podle grafické předlohy publikované v díle Sebastiana Serlia.
Slavíčková 1991#. and Altán v podobě antického chrámku, obdélný, suituovaný na základech bašty, byl v šedesátých letech 20. století zbořen. Byl pojmenován po básníkovi Theodorovi Körnerovi, na památku jeho návštěvy kolem roku 1810 v Děčíně.