Autoři poukazují na problémy vzájemné komunikace při poskytování zdravotní péče z pohledu poskytovatelů této péče, a na konkrétních případech z praxe svoje stanoviska dokládají. Uvažují o příčinách poruch vzájemné komunikace a doporučují postup ke zlepšení stavu., Authors refer to problems with mutual communication in the course of health services. They describe the whole problem from the health care staff position and support their standpoints with concrete examples. They ponder the roots of disturbances in the communication and recommend how to improve this stage., and Lubomír Vondráček, Martin Holcát
Cíl studie: U 60 nemocných s karcinomem prsu jsme vyšetřovali sérové hladiny markeru novotvorby kostí, prokolagen typu 1 N-terminální propeptidu (P1NP) a markerů kostní resorpce, β-CrossLaps (β-CTX) a C-Telopeptid kolagenu typu I (ICTP). U 44 nemocných byly přítomny kostní metastázy a byly léčeny bisfosfonáty, 16 nemocných bylo bez přítomnosti metastatického procesu. Cílem studie bylo vyhodnotit senzitivitu a specifi citu vzhledem k přítomnosti kostních metastáz a efektu terapie bisfosfonáty. Metody: Sérové hladiny kostních markerů β-CrossLaps (CTX) a P1NP jsme stanovovali na analyzátoru Elecsys 2010 (Roche), ICTP byl stanovován manuální EIA metodou (Orion – Diagnostica). Nemocným s prokázanými kostními metastázami (n = 44) byla aplikována terapie bisfosfonáty (Zoledronat 4 mg/28 dní). Analýza kostních markerů byla prováděna před zahájením terapie a 14., 28. a 56. den terapie. Výsledky: Nejvyšší validitu vyšetření pro detekci kostních metastáz karcinomu prsu a reakci na terapii jsme prokázali pro ICTP (specifi cita 89,5% a senzitivita 79,5%). Závěr: Z dosažených výsledků se ICTP jeví jako specifi cký marker kostní remodelace a představuje citlivou a snadnou metodu detekce kostních metastáz i monitorování efektu jejich terapie., Objective: Biochemical markers of bone formation such as procollagen of type 1 N-terminal propeptide (P1NP) and bone resorption such as beta-CrossLaps (β-CTX) and cross linked c-telopeptide of type I collagen (ICTP) are considered possible non-invasive markers of bone metastases. Our objective was to determine validity of bone markers in the detection of bone metastases and in response to bisphosphonate therapy. Methods: We investigated 60 patients with breast carcinoma: 16 without bone metastases and 44 with metastases treated with Zoledronat 4 mg/28 days. Serum concentrations of β-CTX and P1NP were measured using immunoanalyser Elecsys 2010 (Roche) and ICTP by manual competitive immunoassay (Orion Diagnostica). Determinations of bone markers were performed prior to bisphosphonate therapy and after 2 weeks, 1 month and 2 months during therapy. Results: ICTP proved to have the highest diagnostic validity in detection of bone metastases reaching (specifi city 89,5% and sensitivity 79,5%). Conclusion: ICTP is a highly specifi c marker of bone degradation useful in diagnosis of bone metastases and monitoring of therapeutical effect of bisphosphonate., Nekulová Miroslava, Dubská L., Petráková K., Šimíčková M., Brančíková D., Pecen L., Pilný R., Valík D., and Lit.: 24
According to the recent data lung cancer in Czech republic is the most common malignancy in men (incidence 93/100 000) and is the leading cause of cancer death in men (mortality 90/100 000). In women is the incidence of lung cancer 30/100 000. Non-small-cell lung cancer (NSCLC) accounts for 70% to 75% of all lung cancers, while small-cell lung cancer (SCLC) accounts for 25% to 30% of cases. These two types of lung cance have a different biological characteristics which leads to a different approach in the treatment of NSCLC and SCLC. The treatment of NSCLC is based on clinical stage of disease and different treatment modalities alone or in combination are used: surgery, radiotherapy, chemotherapy and recently a novel treatment strategy--targeted therapy with biologic agents, Skřičková Jana, Čoupek P., Babičková L., Tomíšková M., Kaplanová J., Princ D., Kadlec B., Špelda S., and Lit.: 42
Chronická nenádorová bolest je častým problémem ve stáří. Velmi silná bolest může být léčena i ve vyšším věku silnými opioidy. Jejich užití je však limitováno nežádoucími účinky (NÚ). Jedním z důvodů jsou specifické změny ve stáří, které zvyšují riziko těchto NÚ. Nejčastějším NÚ je zácpa, největším rizikem deprese dýchání, delirium a porucha kognitivních funkcí. Bezpečně užívat opioidy ve stáří znamená respektovat pravidla léčení, předcházet a léčit NÚ. Cílem opioidní terapie je zlepšit kvalitu života, pohyblivost a soběstačnost zmírněním chronické bolesti. Několik příkladů dokumentuje úspěšné léčení seniorů opioidy., Chronic non-cancer pain is a common problem among elderly people. Severe pain can be managed by strong opioid therapy even at higher age. However, the use of such therapy is limited by adverse events (AE). One of the reasons are specific changes at advanced age which increase the risk their occurrence. The most common AE is constipation, and the most hazardous symptoms are respiratory depression, confusion or even delirium and cognitive function disorders. Treatment guidelines must be adhered to and adverse events must be prevented and treated for a safe use of opioid therapy in old age. The aim of opioid therapy is to improve the quality of life, patients? mobility and capacity for self support through pain relief. There are several examples demonstrating successful opioid therapy in seniors., Dana Vondráčková, and Lit.: 13
V kritickém review na stránkách Clinica Chimica Acta se trojice autorů z Ústavu klinické chemie a patobiochemie Univerzitní nemocnice v německých Cáchách věnuje klinické a laboratorní problematice jaterní fibrózy [Gressner O. A., Weiskirchen R., Gressner A. M. Biomarkers of liver fibrosis: Clinical translation of molecular pathogenesis or based on liver-dependent malfunction tests. Clinica Chimica Acta 381, 2007, p.107–113]. Článek má nesporný edukační charakter. Není však jen synopsí aktuálního stavu poznání příslušných markerů, ale také střízlivým hodnocením jejich diagnostického a prognostického potenciálu. Přinášíme zde obsáhlý výtah tohoto článku., In the critical review three authors from University Hospital in Aachen, Germany, pursue the clinical and laboratory problems of liver fibrosis [Gressner O. A., Weiskirchen R., Gressner A. M. Biomarkers of liver fibrosis: Clinical translation of molecular pathogenesis or based on liver-dependent malfunction tests. Clinica Chimica Acta, 2007, 381, p. 107– 113]. Their article undoubtedly possesses an educational design. However, it is not only synopsis of the actual state of the art in the knowledge of respective markers, but also rational evaluation their diagnostic and prognostic potential. Herewith we bring an extensive digest of the article., Petr Schneiderka, and Lit.: 20