Vícečetné zhoubné novotvary (VZN) postihující téhož nemocného patří mezi obávané komplikace léčby. Při jejich odlišné histologické a topografické povaze se spatřuje příčina jejich výskytu v razantní terapii prvotní malignity a v dědičné predispozici. Z rozdílu počtu případů a osob evidovaných v Národním onkologickém registru od května 1976 a žijících s nádory dg. C00-D09 byl stanoven vývoj počtu VZN u mužů a žen k 31. 12. v letech 1989-2005 v ČR a 14 krajích. Za uvedené období vzrostl počet VZN u mužů ve věku 0-85+ let z 6132 (8,6 % z celkové prevalence) na 33 388 (17,6 %) a žen z 5856 (5,7 %) na 32 610 (12 %), u mužů v produktivním věku 35-64 let z 1503 (5 %) na 5798 (9 %) a žen z 1762 (3,6 %) na 8314 (7,2 %). Zastoupení VZN u nemocných v produktivním věku se snížilo během 16 let na 17,4 % u mužů a 25,5 % u žen v roce 2005. Nejvíc nádorových duplicit se vyskytlo v kraji Moravskoslezském, Praze, kraji Jihomoravském a Olomouckém. Uvedený přehled neumožňuje identifikovat první a další nádory i jejich časový odstup. K jejich odhadu může přispět pořadí malignit s nejvyšším nárůstem prevalence v letech 1989 až 2005: nádory kůže, prsu, prostaty, tlustého střeva, ledvin, melanom, nádory rektosigmoidea, močového měchýře, dělohy, vaječníku, štítné žlázy, varlete a NH lymfomy. Při pokračující diagnostice, léčbě a evidenci malignit lze očekávat, že s rostoucími počty onkologicky přežívajících pacientů dosáhne zastoupení VZN k 31. 12. 2010 umužů 20 %,užen 14 %,což za obě pohlaví představuje zvýšení na 98 tis., z toho 20 tis.VZN v produktivním věku, což ovlivňuje také výdaje na zdravotní péči u novotvarů. Jejich objem vzrostl v letech 2000-2005 ze 7,222 miliard Kč na 9,013 miliard Kč s podílem 68,1 % na léčebnou péči, 26,6 % na podpůrné služby, 2,9 % na dlouhodobou péči,1 % na léky a 0,7 % na prevenci. Mezi 21 kategoriemi nemocí dosáhly novotvary svými výdaji pořadí: 3. v léčebné péči, 2. v podpůrných službách, 3. v prevenci, 5. v dlouhodobé péči, 7. v lécích, 7. v rehabilitační péči. Při pokračujícím vývoji mohou náklady na novotvary v roce 2010 dosáhnout téměř 11 miliard Kč při odhadu 595 tis. žijících případů malignit. Ke zpomalení růstu počtů žijících malignit by mohla přispět terapie včasných klinických stadií a účinnější prevence.V onkologii to platí o to víc, oč více si nemocný uvědomuje, že jeho zdraví sice není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím., Multiple malignant neoplasms (MMN) belong to feared complications of the patient's therapy.With their different histology and topography characteristics the cause of their occurrence is considered to be in penetrative or fierce treatment of primary neoplasm and in hereditary predisposition. From the difference between cases and persons registered in the Czech Cancer Registry since May 1976 and living with cancer of dg. C00-D09 there was determined the trend of MMN in men and women to 31. 12. in the years 1989-2005 in the Czech Republic and 14 regions. The introduced summary does not enable to identify first and following cancers and their timing relationship. To their estimation we used the list of cancers with the highest increase of prevalance in 1989-2005. With the continuing diagnostics, treatment and mandatory reporting we can expect the rising numbers of cancer prevalence cases and the MMN will reach 20% in male and 14% in female as of 31. 12. 2010. It means for both sexes increasing to 98 thousand, from which 20 thousand MMN in productive age with the higher healthcare expenditures in oncology. Their burden increased from 7222 billion CZK to 9013 billion CZK during 2000-2005. In continued trend of expenditures of neoplasms they can reach nearly 11 billion CZK in 2010 with the number of 595 thousand surviving cancer cases., Edvard Geryk, Marie Bendová, Petr Kubíček, Radim Štampach, Jakub Odehnal, Petr Koška, Jiří Holub, Milan Konečný, and Lit.: 12
V tomto přehledovém sdělení je stručně nastíněna problematika fyziologie přenosu vzruchu senzitivními a viscerálními nervovými vlákny a patofyziologie viscerální bolesti přenášené z útrobních orgánů do Haedových zón na kůži. Text pojednává o viscerálních receptorech, o aferentních dráhách a centrálních strukturách, o mediátorech i o možnostech ovlivnění viscerální bolesti. Pozornost je věnována i nebolestivým formám neuropatie. Jsou zmíněny základní otázky diagnostiky a léčby neuropatie se zvláštním zřetelem na neuropatii diabetickou., Rudolf Chlup, Jiří Podivínský, Dana Masnikosová, and Lit.: 32
Kvantitativní stanovení volných lehkých řetězců imunoglobulinů (FLC) v séru a jejich poměru ?/? se stává součástí souboru vyšetření při diagnostice a diferenciální diagnostice monoklonálních gamapatii. Patologický poměr ?/? v séru je projevem dysregulace syntézy imunoglobulinů a může být časným laboratorním nálezem u lymfoproliferativního onemocnění. Koncentrace volných lehkých řetězců imunoglobulinů v séru je významně závislá na funkci ledvin, zejména na glomerulární filtraci. Ve sdělení uvádíme změny koncentrací volných lehkých řetězců a poměru ?/? u nemocných se sníženou glomerulární filtrací ve vztahu k velikosti její redukce., The quantitative measurement of free light chains of immunoglobulins (FLC) in serum and their ?/? ratio have been integrated into the diagnostics of monoclonal gammopathy. The pathological ?/? ratio in serum is a sign of dysregulation of immunoglobulin synthesis and can be an early manifestation of B cell proliferative disorders. The FLC concentrations in serum are dependent significantly on the kidney function, mainly on the glomerular filtration rate (GFR). In our report the changes in concentration of FLCs and the ?/? ratio in patients with reduced GFR are demonstrated in dependence on the degree of GFR reduction., Granátová Jana, Bolková M., Fantová L., Hornová L., Mašková Z., Horák J., Lánská V., and Lit.: 10
Cílem tohoto článku je reflektovat logiku přístupů OECD k diskusi zdravotní politiky z pohledu etických dimenzí. Jde o syntetický pohled na aktivity OECD v oblasti zdravotní politiky při aplikaci teoretického konceptu etických dimenzí. Hlavními použitými metodami jsou metody analýzy veřejné politiky - zejména analýza dokumentů, metoda analýzy vybraných událostí veřejné politiky, analýza aktérů. Integrující myšlenkou přístupu OECD k diskusi zdravotní politiky je orientace na problematiku hledání cest dlouhodobé udržitelnosti zvyšováním efektivnosti, účinnosti a kvality produkce zdravotnických služeb. Nejvýznamnějším projektem OECD zabývajícím se zdravotnictvím byl "Health Project", který probíhal v letech 2001-2004. Health Project se soustředil na měření a analýzu produkce systémů zdravotní péče v členských zemích a na analýzu faktorů ovlivňujících produkci. Hlavními tématy aktivit OECD v oblasti zdravotní politiky jsou reformy zdravotnických systémů, kvalita péče, soukromé zdravotní pojištění, dlouhodobá zdravotní péče, čekací doby, zdravotnické technologie, lidské zdroje ve zdravotnictví, rovný přístup ke zdravotní péči, koordinace péče, cenotvorba léčiv a ekonomie prevence.Význam aktivit OECD v kontextu etických dimenzí zdravotní politiky spočívá především v reflexi kauzálních vztahů, rizik a důsledků vývoje zdravotní politiky.Tato úloha OECD se stává stále významnější a potřebnější v souvislosti se současnými vývojovými trendy ve zdravotnictví. Tím, že OECD přispívá k tvorbě "evidence-based" poznatkové základny pro tvorbu zdravotní politiky, poskytuje etické argumenty pro tvorbu efektivní a účelné zdravotní politiky. Přestože se OECD explicitně oblasti etiky nevěnuje, právě důraz OECD na dlouhodobou udržitelnost zvyšováním efektivnosti, účinnosti a kvality produkce zdravotnických služeb představuje etický přístup k diskusi zdravotní politiky ve smyslu odpovědného jednání a celospolečenské legitimity., The objective of this study is to reflect the logic of OECD approach to health policy discussion in the context of ethical dimensions. It is a synthetic view of OECD work on health policy by using theoretical concept of ethics. The main methods used in this study are methods of public policy analysis - first of all method of document analysis, method of selected events analysis and policy network analysis. Between 2001 and 2004, the OECD carried out the Health Project focused on measuring, analyzing and improving the performance of health systems in OECD countries. It involved analysis of various factors affecting performance.The central topics for OECD work on heath policy are health system's reforms, quality of health care, private health insurance,long-term care policies, waiting times, health related technologies, human resources for health care, equity of access to health care,coordination of health care, pharmaceutical pricing policy and the economics of prevention. The meaning of OECD work on health policy in context of the ethical dimension consists in reflection of causal nexus, risks and consequences in health policy development. OECD contributes to creation of evidence-based knowledge for political decision-making thereby it provides ethical arguments for efficient health policy making. OECD pursues the issue of ethics not explicitly, but the emphasis on long-term sustainability through enforcing effectiveness, efficiency and quality of health care performance presents the ethical approach to health policy discussion in terms of all-society responsibility and legitimacy., Pavla Mašková, and Lit.: 50
Světová zdravotnická organizace (WHO) je nevýznamnějším nadnárodním aktérem na poli zdravotní politiky. Oblasti etiky se WHO věnuje explicitně: v roce 2002 zahájila Iniciativu Etika a zdraví s cílem zkoumat problematiku etiky a rozvinout aktivity týkající se globálních témat bioetiky, a později v rámci širšího speciálního oddělení Department of Ethics, Trade, Human Rights and Health Law (ETH), jehož cílem je dosažení efektu, kdy by principy důstojnosti, spravedlnosti a zabezpečení byly začleněny do programů politik napříč WHO a pomáhaly rozvíjet efektivní globální a národní akce založené na těchto principech. Skupiny ETH plní tři hlavní funkce - rozvoj politiky a výzkumu, rozvoj nástrojů a výcviku pro budování kapacit a podpora členských států. Kromě takto explicitně formulovaných aktivit začleněných pod ETH uplatňuje WHO aktivně i jiné přístupy.Výraznou aktivitou v kontextu etických dimenzí byla Zpráva o světovém zdraví 2000 (World Health Report 2000), která byla zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a ve které WHO přinesla nový přístup. Zdravotnický systém se snaží dosáhnout tří hlavních cílů, kterými jsou zdravotní stav, vstřícnost a finanční spravedlnost. Podle míry dosažení těchto cílů je pak hodnocena celková výkonnost celého systému. WHO spolupracuje i s dalšími aktéry, zejména se jde o European Observatory on Health Systems and Policies.Současné aktivity WHO ve spolupráci s dalšími subjekty přispívají k rozšířenému uplatnění etických dimenzí v procesech tvorby a realizace zdravotní politiky. V rámci WHO je sice odpovědným aktérem za etické aspekty tým Etika a zdraví, který plní výzkumné, vzdělávací a podpůrné funkce, nicméně etické aspekty se odrážejí i v činnostech dalších týmů. Rozšířené uplatnění etických dimenzí se děje řadou cest v souladu s aktuálními funkcemi WHO, jakými jsou rozvoj lidských práv se vztahem ke zdraví, rozvoj konceptu investic do zdraví nebo rozvoj politického dialogu s cílem rozšířit poznatky., World Health Organization (WHO) is the most important international actor on the health policy field.WHO pursues the issue of ethics explicitly. In 2002 the Ethics and Health Initiative have started to provide the examination of the ethical issues and to develop activities regarding a wide range of global bioethic topics. Now it is located within the Department of Ethics,Trade, Human Rights and Health Law (ETH) whose three main functions are policy development and research, tool development and training for capacity building and country support. Except of those explicitly defined activities roofed by ETH, WHO asserts the other approaches as well. Important activity in the ethical dimension context was the World Health Report 2000 which was aimed at health system evaluation and the new approach towards health system performance. The health care system attempts to achieve three main goals - health, responsiveness and fairness in financial contribution.The system performance is evaluated according to goals achieved. WHO cooperates with the other actors, mainly with European Observatory on Health Systems and Policies. Contemporary WHO activities in cooperation with the other actors contribute to widespread use of ethical dimensions in the health policy making and implementation. Even if the responsible actor for ethical aspects is the Ethics and Health team within the WHO we can find them in the other teams activities as well. There is a wide range of their use in harmony with the topical WHO functions as human rights development in relation to health, health investments concept or political dialog development., Olga Angelovská, and Lit.: 17
Studie představuje nákladově-minimalizační analýzu modelů pro vyšetřování osob v kontaktu s tuberkulózou v České republice. Studie využívá dostupných nákladových údajů pro Českou republiku a klinických dat ze zahraničních studií.Vyčísluje náklady na model MI, který představuje současný způsob vyšetřování osob v kontaktu s TBC s využitím tuberkulinového kožního testu (TST) a rtg vyšetření, na model MII, který zavádí in vitro test uvolňování interferonu-gama z krevních buněk (IGRA) a rtg vyšetření, a model MIII, který je dvoustupňovým modelem s využitím potvrzení pozitivních výsledků TST testem IGRA a rtg vyšetřením. Z hlediska společenských nákladů (přímých i nepřímých) je nejméně nákladný model III (dvoustupňový s použitím TST a IGRA - 21 187 Kč/10 vyšetření). Tyto náklady se však prakticky neliší od nákladů nezbytných pro model MII (pouze IGRA - 22 551 Kč/ 10 vyšetření), který je však z hlediska techniky provádění jednodušší. Nejnákladnější je model MI (TST - 27 958 Kč/10 vyšetření), který se u nás používá od roku 1986 a který je navíc zatížen nízkou specificitou TST. Přímé náklady (16 175 Kč/10 vyšetření) jsou nejnižší u modelu MIII, nepřímé náklady (2194 Kč/10 vyšetření) pak u modelu MII. K nejdůležitějším zjištěním studie patří, že i přes svou vysokou cenu test IGRA nepředstavuje v modelu MII výrazné zvýšení nákladů oproti současnému způsobu vyšetřování kontaktů. Ve prospěch modelu MII a MIII dále hovoří analýza senzitivity k parametru průměrná mzda ve zdravotnictví a počet vyšetřovaných kontaktů., The study draws on available cost data from the Czech Republic and clinical data from international studies. It calculates costs of the MI model, which constitutes the current examination Metod for people in contact with TBC, with the use of tuberculin skin test (TST) and X-ray examination, the MII model, which uses in vitro release of interferon-gamma from blood cells (IGRA) and X-ray examination, and the MIII model, which is a two-step model using the confirmation of positive TST results by the IGRA test and X-ray examination. From the standpoint of social cost (direct and indirect) the MIII model (two-step with the use of TST and IGRA - CZK 21,186/10 examinations) is the lest expensive. This cost is, however, almost identical to the cost necessary for the MII model (only IGRA - CZK 22,551/10 examinations), which is from the standpoint of examination technique simpler. The most costly is the MI model (TST - CZK 27,958/10 examinations), which has been used in the Czech Republic since 1986 and which is furthermore burdened with low TST specificity. Direkt cost (CZK 16,175/10 examinations) is the lowest for the MIII model; the MII model has the lowest indirect costs (CZK 2,194/10 examinations). One of the most important findings of the study was that, despite its high price, the IGRA test does not present a significant increase of cost in the MII model, compared to the current type of contact examination., Vendula Běláčková, and Lit.: 28
V posledních letech se objevují stále častější upozornění na nedostatečno u diagnostiku a léčbu depresivních stavů u seniorů, udává se výskyt deprese u 15 % seniorů žijících ve vlastním prostředí a u 30 % seniorů žijících v institucích. Dále jsou opakovaně referovány nepříznivé důsledky dlouhodobě neléčené deprese na celkový vývoj zdravotního stavu seniorů. Cílem naší práce bylo zjistit aktuální situaci v záchytu deprese v běžné seniorské populaci a o jejím vlivu na zdravotní a funkční stav seniorů. Soubor nemocných a metodika. Soubor nemocných tvoří 161 seniorů ve věku nad 65 let žijících ve vlastním prostředí v péči praktických lékařů a geriatrické ambulance. Tito nemocní byli vyšetřeni testy funkčního geriatrického vyšetření a základním laboratorním souborem. Byl vyhodnocen výskyt diagnostikované a nediagnostikované deprese a srovnání celkového zdravotního a funkčního stavu seniorů s depresí a bez deprese. Výsledky. Ve sledovaném souboru byla deprese diagnostikována u 30 (18,6 %) seniorů, léčeni byli pouze 4 (2,5 %). U seniorů s depresí byl prokázán významně nižší kognitivní výkon (test Mini Mental- State Examinati on - MMSE), významně horší výsledky testů soběstačnosti (Activities if Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), vyšší počet užívaných léků a vyšší počet diagnóz, pro které byli tito nemocní léčeni. Závěry: 1. Deprese je v běžné seniorské populaci poddiagnostikovaná, a tudíž nedostatečně léčená. 2. Neléčená deprese výrazným způsobem zhoršuje vývoj zdravotního stavu seniorů a jejich soběstačnost. 3. Nemocní s neléčenou depresí jeví výraznou tendenci k vyšší potřebě zdravotnické péče. 4. V praxi je nutno seniory s depresí aktivně vyhledávat a jejich depresi řešit., The words of caution in relation to insufficient diagnoses and treatment of depression in seniors had become more frequent over the recent years; the prevalence of depression is estimated to be ar und 15% in seniors living in their own environment and 30% in seniors living in institutions. Furthermore, negative consequences of long-term untreated depression on the overall health status of seniors are repeatedly being reported. The aim of our research was to ascertain the current situation in detection of depression in a common senior population and to ascertain the effect of depression on the seniors' health and functional status. Patient sample and methods. The patient sample comprised of 161 seniors over 65 years of age, living in their own environment and being in the care of general practitioners and geriatrists. These patients were assessed using geriatric functional assessment tests and the core laboratory assessments battery. We analyzed the prevalence of diagnosed and undiagnosed depression and compared overall health and functional status of seniors with and without depression. Results. Depression was diagnosed in 30 (18.6%) seniors in the researched sample; only 4 (2.5%) were treated. Seniors with depression had significantly lover cognitive performance (Mini Mental- State Examinati on test - MMSE), significantly worse results of the self-sufficiency test (Activiti es of Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), used higher number of drugs and had higher number of diagnoses for which they were treated. Conclusions. 1. Depression in an ordinary senior population is underdiagnosed and thus insufficiently treated. 2. Untreated depression significantly worsens the health status prognosis of seniors and their self-sufficiency. 3. Patients with untreated depression tend significantly towards higher consumption of health care. 4. It is necessary in routine practice to actively search for seniors with depression and to manage their depression., Hana Kubešová, Jan Matějovský, Hana Meluzínová, Pavel Weber, and Lit.: 23
Trastuzumab is a humanized monoclonal antibody directed against the HER-2 receptor. Trastuzumab-based therapy significantly improves response rate (RR), time to progression (TTP) and overall survival (OS) for women with HER-2 positive metastatic breast cancer. Despite its initial efficacy, acquired resistance to trastuzumab develops in a majority of patients with MBC, and a large subset never responds, demonstrating primary resistance. The purpose of this retrospective study was to determine prognostic factors applicable to clinical practice. METHODS: We enrolled 112 women with metastatic breast cancer, who started the trastuzumab-based therapy at Masaryk Memorial Cancer Institute until January 2007. Clinical and laboratory factors, such as: patients conditions, character ofmetastatic spread, histology, estrogen, progesterone and Her-2 receptor status, Her-2/neu gene amplification, and serum tumor markers CEA, CA 15-3 and extracellular domain of Her-2 receptor (S-HER-2 ECD) were monitored. The association of all factors to response to therapy, time to progression (TTP) and overall survival (OS) was assessed. RESULTS: In 95% patients, the trastuzumab was combined with cytostatics (83% taxanes), 88,4% of patients started the trastuzumab as the first or second-line anticancer treatment. The median TTP was 284 days (9,3 months) and the median OS was 612 days (20,1 months) for all patients, RR was 54,5%. The highest RR was associated with the first-line treatment (p<0.0001) and with HER-2 gene/Chromosome 17 ratio > 2,2 (p=0,0092). Eleven patients (9,8%) discontinued the treatment because of toxicity, 7 patients did it as a result of cardiotoxicity (6,2%). CNS metastases occurred in 31 patients (27,7%). The S-HER-2 ECD was the most frequently elevated serum marker at the time of the treatment initialization (72,5%) and at the time of the progression (55,9%). Cox regression analysis identified S-HER-2 ECD levels at the beginning and between day 90 and 130 of the trastuzumab therapy as the best predictors of TTP. On the other hand the best predictor of OS was level of CEA before the treatment started and level of S-HER-2 ECD between day 90 and 130 of the trastuzumab therapy. CONCLUSIONS: We confirmed that the only one predictive marker for response to trastuzumab therapy is a proof of HER-2 tumor positivity.The highest prevalence of S-HER-2 ECD positivity among serum tumor markers and the strong association between initial and subsequent S-HER-2 ECD serum concentrations and time to progression and overall survival make the S-HER-2 ECD the most significant prognostic marker., Svoboda Marek, Grell Peter, Šimíčková Marta, Fabian Pavel, Petráková Katarína, Palácpvá Markéta, Macková Dagmar, Trojanec Radek, Hajdúch Marián, Pavlík Tomáš, Nenutil Rudolf, Vyzula Rostislav, and Lit.: 37
Cíl sdělení: Byly sledovány analytické a klinické vlastnosti technologie proteinových biočipů pro imunochemická stanovení kardiálních markerů a jejich možné využití v diagnostice infarktu myokardu. Metodika: Stanovení hladiny kardiálních markerů (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII a cTnI) bylo provedeno systémem Evidence Investigator (Randox). Pro jednotlivé kardiální markery stanovené panelem Cardiac Array byly hodnoceny analytické parametry testu. Kardiální markery byly stanoveny ve vzorcích sér 28 pacientů (21 mužů, 7 žen, věk 47–86 let) s diagnózou akutního infarktu myokardu. Výsledky a závěry: Mezilehlá přesnost pro všechny analyty, kromě myoglobinu, je ve shodě s výrobcem (CV < 10%). H-FABP i GPBB jsou časnými markery akutního infarktu myokardu, přičemž H-FABP má pravděpodobně vyšší diagnostickou senzitivitu než myoglobin. Dá se očekávat, že stanovení kardiálních markerů proteinovými biočipy do budoucna najde své uplatnění v biochemické diagnostice poškození myokardu., Objective: The analytical and clinical performance of protein biochip technology of immunochemical analysis of cardiac markers and their use in diagnosis of acute myocardial infarction were evaluated. Method: Determination of concentration of cardiac markers (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII and cTnI) was performed by system Evidence Investigator (Randox). Analytical parameters of Cardiac array were tested. Markers of myocardial injury were determined in group of the 28 patients (21 men, 7 women, age 47–86 years) with acute myocardial infarction diagnosis. Results and conclusions: Reproducibility of all tests agree with data of producer (CV < 10%), except myoglobin assay. New substances H-FABP and GPBB are promising early markers of acute myocardial infarction and diagnostic sensitivity of H-FABP would be better than myoglobin test. In future, determination of new cardiac markers by protein biochips technology probably will be used in cardiologic diagnosis., Ulrychová Martina, Horáková L., Tichý M., Horáček J. M., Pudil R., and Lit.: 11