Mědirytina a lept, 246 x 178 mm. Výjev v krajině, v poředí vůz tažený dvěma lvy, na voze sedí Kybelé, trůn zdobí rohy hojnosti, levá noha nakročena na globu se znázorněným zodiakem. V levé ruce opřené o nakročenou nohu drží plod anansu a obilné klasy. Pod jejíma nohama zvířata (ovce, ježek, pes, králík). V pozadí průhled do krajiny s výjevy sklizně., Zlatohlávek 1997#, 150, č.k. 80., and Rytina podle G. Romana, získaná do sbírek r. 1959.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.