Nárožní čtyřpodlažní novorenesanční budova. Rohová fasáda a fasáda do Párisi utca je zdobená figurami (J. Gastell, Bécs). Nad portálem hlavního vchodu jsou dvě ženské okřídlené postavy, obě nad vchodem drží feston, jedna drží v levé ruce palmový list, druhá v pravici dubovou snítku. Nad portálem do boční Párisi utca jsou podobně zobrazeni putti nad okny v přízemí. V prvním patře tuto fasádu zdobí dvě sousoší a dvě alegorické postavy. Vlevo stojící žena, která drží telegrafní sloup, vedle ní z obou stran dva chlapci se svitky - alegorie telegrafu. Druhá plastika představuje alegorii obchodu - ženská postava s atributy Merkura (okřílený klobouk, kaduceus, měšec, za ní na zemi balík), třetí plastika představuje alegorii průmyslu - postava ženy, v levé ruce drží ozubené kolo, v pravé kladivo. Poslední sousoší je alegorií Dálkového obchodu - stojící žena, před ní globus na podstavci, po pravé i levé straně chlapci s balíky. Maďarské prameny nejsou v učení autorství stavby shodné. Podle Déryho (1991, s. 8) budova vznikla v letech 1871-1873, architektem byl Henrik Koch, vnitřní mozaiky vytvořil Gyár Oberalmi (ze Salzburgu), ornamentální dekorace Oppenheimer a Turneszky; figurální sochy: Gastell J. (z Bécse). Podle Töröka (1997, s. 121) je architektem budovy Antal Skalniczky. and Déry 1991, s. 88; Török 1997, s. 121-122
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Figurální výjev v oválném medailonu. Vlevo jeskyně, do ní vchází zvíře, před jeskyní sedí postava muže (Battus) a vedle sedící postavy stojí muž s kopím v ruce, na hlavě okřídlená čapka (Merkur)., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Patrně se jedná o výjev zobrazující Merkura, který proměnil pastýře Batta v kámen.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Pískovcová socha nahého Merkura (okřídlená čapka) v dramatickém předklonu naznačujícím let, levici má zdviženou, dívá se na naproti stojícího Jupitera., Vlček 1999#, 471-475., and Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
Bronzový odlitek, poprsí Merkura (okřídlený klobouk, chlamyda)., Chlíbec 2006#, 72-73, č. 21., and Ve sbírkách NG od roku 1961. Soška je inspirovaná římskými prototypy z 1. století.
Pískovcová socha Merkura (okřídlená čapka)., Vlček 1996#, 185-188.¨, and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika. Postoj Merkura je variací na postoj Apollóna Belvedérského.
Bronzový odlitek (v. 63 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, střevíce, caduceus - poškozen), stojí na větrném proudu, který vydechuje z úst hlava Zefyra., Chlíbec 2006#, 288-289, č. 136., and Variace na Merkura od Giambologni, inspirován antickou plastikou.
Bronzový odlitek (v. 8 cm), stojící akt, Merkur, kolem těla rozevlátá stuha, na hlavě okřídlený klobouk, v levé ruce caduceus?., Chlíbec 2006#, 156-157, č. 68, obr. s. 157., and Figurka běžné produkce, původně asi držadlo zvonku.
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.