Na terase, před zahradním průčelím zámku směrem do parku, kašna s pískovcovou sochou Neptuna, kolem těla rybí ocas, v rukách drží trojzubec., Holec 1988#, s. 39-41, 43., and Kobyláková 2006#.
Mědiryrina (181 x 236 mm). V oválném medailonu čtyři sedící božstva - Neptun drží trojzubec, Plútó drží dvojzubec, Minerva v přilbě, Apollón s toulcem na zádech., Zlatohlávek 1997#, 108, č. 49., and Převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Mědirytina podle čtyř stropních medailonů Francesca Primaticcia.
Kresba (308x 193 mm). Na jednom listu papíru dvě studie. Líc: Neptun, trojzubec, levá ruka na hlavě delfína. and Zlatohlávek, Bora 1995#, 124-125, č. k. 41.
Olej na plátně (92 x 118 cm). Figurální scéna v jeskyni na břehu moře. Ve vlnách v pozadí bárka (Peleus a Thetis), v popředí na zemi a v girlandách mořští živočichové - ryby, mušle, s nimi si hrají putti. Vlevo sedí Neptun s trojzubcem v levé ruce., Slavíček 1993#, 238-239., and František Antonín hrabě Berka z Dubé obraz získal ve vídeňském obchodě v roce 1671, v nostické obrazárně 1706-1945. Součást série čtyř pláten s personifikacemi Živlů, které jsou zastoupeny postavami čtyř antických bohů.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.
Fajánsová malba, Neptun stojí na mušli, tažené dvěma mořskými koňmi., Wittlich 1996#, 87, č. 343., and Mísa do sbírek získána roku 1909. Malba podle vzoru italských majolik z Catelli.
Pískovcová socha na podstavci, figura stojícího nahého muže s plnovousem, drapérie kolem těla, u nohou dva delfíni (poškozeny ruce, trojzubec chybí). and Původně v Podzámecké zahradě v Kroměříži, v roce 1835 převezena do obce Koválovice, pak do Přerova. Kolem roku 1930 na nádvoří přerovského zámku, pak v parku Michalov, pak v proluce ve Wilsonově ulici. Dnes pod zbytkem městských hradeb u zámku.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna na mořském břehu, vlevo Neptun, trojzubec, koně, vztahuje ruce k nahé dívce s křídly, která před ním prchá, nohy se jí proměňují v ptačí pařáty., Seifertová 2001#, 68, č. k. 54., and Princeznu Koronis, kterou se pokoušel svést Neptun, proměnila Minerva ve vránu.
Kresba olůvkem (425 x 275 mm). Stojící postava nahého muže, kolem těla drapérie, oběma rukama drží trojzubec, tělo v torzi doleva, pod nohama delfín., Zlatohlávek, Bora 1995#, 126-127, č. k. 42., and Téma autor zpracoval celkem dvakrát, a to jako přípravu k oslavě vjezdu Karla V. do Cremony v roce 1541. Kontrapost figury je inspirován antikou - figura v pohybu do tvaru písmene S, s náznakem otáčení doleva. Druhá kresba je ve sbírkách J. P. Getty Centra v Los Angeles, USA.
Bronzové klepadlo ve tvaru mušle, z níž vyrůstají akantové listy, v nich asymetricky dva mořští koňové. Na jejich předních nohách stojí nahý Nepun (vousy), v pravé ruce drží trojzubec., Chlíbec 2006#, č. 50., and Pochází ze sbírky R. Morawetze. Jedná se o velmi oblíbený typ známý jako "Quos ego", podle příslušného pasáže ve Vergiliově Aeneidě (1, 131-156), kterou zobrazení ilustruje. Existuje mnoho replik a variant z dílny A. Vittoria, ale i bronzů vytvořených podle jeho předlohy od poloviny 16. až do poloviny 17. století ( nejblíž je exemplář v The Walters Art Museum z let 1575-1585.