Fontána v podobě chrámku, na jehož vrcholu je umístěna socha Neptuna (vousatý muž s trojzubcem a rybou v ruce). Stavbičku v podobě kruhového chrámku se sochou na kopuli dal zhotovit hrabě Péter Bodor v Marosvásárhely v Transylvánii. Původně se jednalo o mechanickou hříčku, voda poháněla strojek, díky němuž se socha otáčela a hrací hodiny odměřovaly čas. Když se poškodil mechanismus, byla stavba roku 1911 stržena, ale v roce 1935 hrabě Domokos Teleki dal postavit její repliku na Margaretině ostrově. Nová fontána se také točila a hrála, v roce 1944-45 však byla zničena, v roce 1954 znovu rekonstruována (Pfannl Egon), nyní se již neotáčí a nehraje. and Buza 1994, s. 53 - 56.
Pískovcová plastika nahého vousatého muže s korunou na hlavě - Neptun, stojí na delfínovi, trojzubec chybí., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Fasáda průčelí, dnes obnovené výzdobné schéma výzdoby vstupního křídla s hlavní bránou podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1910. Sgrafitová a chiaroscurová výzdoba fasády silně poškozená, původně antická božstva v nikách. V přízemí: stojící žena, v 1. patře zprava Apollón (Helios), Venuše s Amorem, Merkur, Jupiter. Na sloupech před hlavním vxhodem sochy - vlevo Neptun, vpravo Amfitrité. and Vlček 2001#, 82.
Nad bází s čtveřicí mořských koňů chrlících vodu stojí na skalisku socha Neptuna s trojzubcem, kolem jeho nohou vodní rostliny a nádoba s vytékajícíc vodou. and Nádrž kašny vytvořil kameník Scholler, sochu Neptuna Michael Mandík.
Kašna s Neptunem. and Socha byla původně na kašně na Hlavním náměstí v Opavě, kolem roku 1800 přemístěna do Městských sadů, odkud byla převezena (cca v roce 1960) do Arboreta v Novém Dvoře, odkud byla v sedmdesátých letech 20. století ukradena.
Pískovcová socha, stojící vousatý muž, v levé ruce drží trojzubec, pod jeho nohama delfín. and Plastika původně zdobila kašnu (zbořena) na Velkém náměstí v Písku.
Na terase, před zahradním průčelím zámku směrem do parku, kašna s pískovcovou sochou Neptuna, kolem těla rybí ocas, v rukách drží trojzubec., Holec 1988#, s. 39-41, 43., and Kobyláková 2006#.
Mědiryrina (181 x 236 mm). V oválném medailonu čtyři sedící božstva - Neptun drží trojzubec, Plútó drží dvojzubec, Minerva v přilbě, Apollón s toulcem na zádech., Zlatohlávek 1997#, 108, č. 49., and Převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Mědirytina podle čtyř stropních medailonů Francesca Primaticcia.