Search

Start Over Subject swan

32. Váci utca 1-3, dwelling house

Creator:
anonym
Type:
relief
Subject:
eagle, lion´s skin, club, apples of Hesperids, dolphin, dagger, bow, quiver with arrows, wings, torch, sun-disc, swan, winged cap, talaria, staff (caduceus), bottle, cup, barrel, bunch of grapes, thyrsos, timbrel, flute, Leda, Mercurius, Bacchus, Ariadna, Iuppiter, Hercules, Omphale, Amphitrite, Amor, and Apollo
Description:
Novoklasicistní nárožní čtyřpodlažní nájemní dům. V obloucích nad okny ve 3. patře fiktivní portréty v medailonech. Na fasádě do Régi posta utca ležící nahá žena s labutí (Léda), ležící polonahý mladík v okřídleném klobouku a střevících, v ruce drží berlu (Merkur), ležící nahý mladík, pije z pohárku, v pravé ruce drží láhev, za ním putto a sud s vinnou révou (Bakchus), ležící nahá žena v levé ruce drží bubínek, s ní dva putti, jeden hraje na píšťalu, druhý drží thyrsos (Ariadné). Reliéfy do Váci utca byly sejmuty a uloženy do sbírek budapeštského městského muzea: nahý muž s orlem - Jupiter; nahý muž ležící na lví kůži, drží kyj a tři jablka - Herkules; ležící nahá žena s kyjem - Omfalé; nahá žena jedoucí na delfínovi, v ruce má dýku (?) - Amfitríté; okřídlený chlapec s lukem a toulcem se šípy - Amor; nahý muž s lukem a toulcem se šípy, drží pochodeň, za ním sluneční kotouč - Apollón., Szőké -Kissné Szemerédy, 2001, s. 12., and Jedna ze sochařsky nejambicioznějších budapešťských fasád z počátku 19. století. Reliéfy zobrazovaly nejznámější antická božstva s typickými atributy a fiktivní antikizující portrétní hlavy, mezi nimi patrně také hlavu filosofa a Alexandra Makedonského. Původně byla fasáda zdobena deseti reliéfy, dnes na místě zůstaly jenom reliéfy do průčelí Régiposta utca. Ostatní výjevy z původní výzdoby jsou dnes uloženy v Kiscelli muzeu v Budapešti - Jupiter, Herkules, Omfalé, Amfitríté, Amor, Apollón.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

33. Wien, KM, Faëthontův pád

Creator:
Aachen, Hans von
Publisher:
Rudolf II., sbírka
Type:
malba na alabastru
Subject:
bolt of lightning, eagle, chariot, swan, twigs, Eridanos, Heliades, Helios, Iuppiter, and Phaëthon
Description:
Olejová malba na alabastru (37 x 45 cm): uprostřed je zobrazen převrácený vůz Hélia a nahý Faëthón padající k zemi. Nalevo je nahý Jupiter na orlu se svazky blesků v obou rukou, jimiž právě srazil vůz s Faëthontem. Napravo je sídlo Hélia (kruhový chrámek), v němž sedí bůh (žezlo, sluneční kotouč okolo hlavy), Faëtón před ním klečí a prosí o vůz, okolo sedí božstva. Dole je v pravém rohu pod keřem říční bůh Éridanos (nahý s nádobou, z níž vytéká voda), vedle další postava. Napravo mořský břeh, na něm další dva říční bohové s nádobami s vytékající vodou. Na břehu tři nahé sestry Faëthonta (Héliovny), levá se zděšeně dívá vzhůru na padající vůz, oboum Héliovnám stojícím napravo se ruce se mění v stromové větve. Za Héliovnami labuť, další labuť letí vzhůru., Kaufmann 1988#, I/17., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010#, č. 66 s. 198-199., and Hans von Aachen se držel velmi těsně Michelangelovy kresby z doby okolo roku 1533 (Royal Library, Windsor), z níž okopíroval Faëthonta s padajícím vozem, personifikaci řeky i postoje tří Helioven, včetně dvou labutí. Částečně se rovněž držel zobrazení Jupitera. Malíř musel znát Michelangelovu kresbu z nějaké věrné kopie a ne z rytiny Nicolause Beatrizeta (Prag um 1600, I, s. 64), která se od originálu značně odchyluje. Z Michelangelovy kresby mohl převzít i labuť, v níž byl proměněn Faëthontův truchlící druh (pseudo-Hyginus, Báje, 154). Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně Osvobození Andromedy (Wien, KM, Osvobození Andromedy) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakche), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

35. Wien, KM, Mísa s historií Európy

Creator:
Lencker, Christoph
Publisher:
Rudolf II., sbírka
Type:
mísa, stříbro, smaragdy
Subject:
bow, bull, shepherd's crook, snake, swan, winged cap, allegoria, Europa, Iuppiter, Mercurius, and putti
Description:
Pozlacený stříbrný reliéf na dně mísy (délka 64, 7 cm): dole dva putti bez křídel napínají luk, okolo jsou sedící a stojící polonahé ženy v přírodním rámci. Symbolický význam činnnosti putti a identita žen jakožto družek Európy vyplývá z výjevů v pozadí. Nalevo v pozadí nahý Merkur (křžídlená čapka) s pastýřskou holí žene stádo, do něhož se vmísil Jupiter proměněný v býka. Nalevo v pozadí Jupiter v podobě býka unáší Európu, uúrosžed nahoř napravo nahoře Jupiter objímá Európu na obblaku, vedle orel. Na okraji mísy se čtyřikrát opakuje emblém s labutí bojující s hadem. and Fučíková 1997#, II/209
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

36. Wien, KM, Mísa s kamejí s Lédou

Creator:
Miseroni, dílna
Publisher:
Rudolf II., sbírka
Type:
lapis lazuli, achát, zlato, email
Subject:
schell, swan, Amor, Iuppiter, and Leda
Description:
Mísa z lapis lazuli s chalcedonovými kamejemi (průměr 41, 7 cm): na okraji 12 kamejí s římskými císaři, uprostřed kamej se sedící Ledou a Jupiterem v podobě labutě, dole Amor v mušli., Fučíková 1997#, II/204., and Příběh o Jupiterovi a Lédě se v antice nikdy nedočkal podrobnějšího zpracování. Zmiňuje se o něm už v 5. století př. Kr. Eurípidés (Helena 16-21: Jupiter v podobě labutě vlétl do Lédiny ložnice), Ovidius v Proměnách (met. 6, 109), Hyginus ve svých Bájích (fab. 77: spojení situuje na břeh řeky) a celá žada dalších autorů.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

37. Wien, Trionfi-lavabo, konvice: Triumf Věčnosti (Venus Coelestis).

Creator:
Jamnitzer, Christoph
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
swan, veil, and Venus
Description:
Na víku sedí postava z pozlaceného stříbra: nahá Venuše (dlouhý závoj) na labuti, atributy nezachovány., Irmscher 1999#, 226-234., and Nebeská Venuše (Venus Coelestis) letící na labuti nemá obdobu v dobovém umění. Autor ikonografického programu Trionfi-lavabo se však mohl opřít o autoritu Platónovu, v jehož dialogu Faidón Sókratés chápe labutě jako symbol lidské duše opouštějící pozemský svět (84e-85b). Platónův výklad labutí písně cituje Cicero v Tuskulských hovorech (1, 73) a Claudius Aelianus ve spise O zvláštnostech živočichů (5,34), dostal se také do křesťanské literatury a v 16. století se s jejím ohlasem setkáme u celé řady autorů (Irmscher 1999, s. 254 pozn. 667).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz