Jednotlivé kapitoly Úvodu probírají s marxistického hlediska otázky jazykového příbuzenství, pojednávají o jazykové příbuznosti Slovanů, o základních skupinách slovanských jazyků, o příslušnosti slovanštiny k indoevropské jazykové rodině, o otázce baltoslovanské jednoty, podávají celkový přehled vývoje slovanštiny, historicko-srovnávací přehled slovanského hláskosloví a tvarosloví, základy srovnávací skladby a lexikologie. Do srovnávacích výkladů, jež tvoří jádro knihy, jsou pojaty i výklady o slovní zásobě a zařazeno dále několik dodatkových kapitol, hlavně stručné charakteristiky jednotlivých slovanských jazyků a přehled dějin slovanských jazyků spisovných. V závěru je připojena obsáhlá bibliografie slavistické jazykovědné literatury.
Noty, Opr., 2400 výt., Přehledy lit., Pozn. k části "Slovy básníků a bojovníků", and Sborník členěný do tří částí, podává v prvé části studie o svazku ukrajinského a ruského lidu a o významu opětného sjednocení Ukrajiny s Ruskem r. 1654 (A. Pavlík, L. Haraksim, M. Paulová, J. Macůrek, F. Hejl, E. Stavrovský). V druhé části jsou zařazeny práce o vzájemných vztazích Čechů a Slováků s Ukrajinci (A.V. Florovskij, I. Paňkevič, Č. Amort, M. Gottlieb, V. Židlický, M. Molnár, M. Nevrlý, V. Fiala, R. Parolek, J. Veselý, J. Hrozenčik). Třetí část přináší výňatky z děl básníků a spisovatelů českých, slovenských i ukrajinských, svědčící o družbě jejich národů.