« Previous |
1 - 10 of 12
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice
- Creator:
- Aachen, Hans von
- Subject:
- book, laurel, marshal's baton, olive branch, Palladium, palm leaf, trumpets, wreath, Aeneas, Augustus, Fama ?, and Minerva ?
- Description:
- Kresba (33 x 20,8 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím), napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici. Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 92., and Návrh titulního listu pro vydání sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), které vyšlo v Augsburku (srov. Praha, NK, Vergilius, frontispice). Jako vzor pro kontrastní pár Aenea a Augusta Aachenovi posloužila Raffaelova freska "Athénské školy", v níž idealisticky orientovaný Platón ukazuje nahoru (vzor pro Aenea) a materialisticky zaměřený Aristotelés ukazuje dolů (vzor pro Augusta).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
3. Hořovice, zámek, brána, Mars.
- Creator:
- Braun, Matyáš Bernard (dílna)
- Publisher:
- z Wrbna a Freudenthalu, Alosie hraběnka
- Type:
- sochy
- Subject:
- armour, helmet, marshal's baton, shield with bolts of lightning, and Mars
- Description:
- Pískovcová socha Marta (knír, přilba s chocholem, antikizující pancíř, boty), za zády drží maršálskou hůl, levicí je opřen o štít, na němž jsou okřídlené blesky., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Minervy na jižním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Minerva).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
4. Konopiště, zámek, brána s Minervou a Martem.
- Creator:
- Braun, Matyáš Bernard (dílna)
- Publisher:
- z Wrtby, Jan Josef hrabě
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- armour, gorgoneion, marshal's baton, shield, Mars, and Minerva
- Description:
- Pískovcové sochy: nalevo polosedící Minerva (štít s hlavou Gorgony), napravo Mars (maršálská hůl), oba v antikizující zbroji., Poche 1965#, 86., and Brožovský 1995#, 15.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
5. Kuks, špitál, Statečnost
- Creator:
- Braun, Matyáš Bernard
- Publisher:
- Špork, František Antonín
- Subject:
- armour, column, helmet, marshal's baton, and Audacia
- Description:
- Pískovcová socha, žena opírající se o sloup, v levé ruce maršálská hůl., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
6. Praha, M.S. , Nostický palác, římský císař, 1. socha
- Creator:
- Brokof, Ferdinand ? and Čapek, Jindřich (autor kopie)
- Publisher:
- Nostitz, František Václav, hrabě (František Antonín (?))
- Subject:
- marshal's baton, laurel wreath, and imperator
- Description:
- Pískovcová socha: císař ve středověkém brnění, na hlavě vavřínový věnec, před tělem drží v pravé ruce maršálskou hůl., Blažíček 1976#, 121., Vlček 1999#, 538-542., and Figury římských imperátorů byly v období baroka častým sochařským motivem v prostředí šlechty a vysokých státních úředníků. Socha měla spojením s antickou vladařskou minulostí umocnit autoritu a společenské ambice jejich objednavatele. Dosud není jasné, kdy byly sochy na atiku umístěny (případně odkud snad byly na palácovou fasádu přeneseny (?). Bylo to nepochybně až v šedesátých letech 18. století. Na rytině z doby kolem roku 1740 nejsou na průčelí paláce zachyceny (Friedrich Bernhard Werner del., Ignaz Ringle fecit, Martin Engelbrecht esc., Paláce hraběte Nostitze v Praze, lept, 405×248 mm, NG v Praze, inv. č. DR 4850, dnes jsou na atice kopie z roku 1887 (Jindřich Čapek). Takovým vysokým státním úředníkem, který mohl mít vysoké ambice reflektované v uměleckých dílech, byl hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Jeho kariérní postup byl od roku 1758 téměř strmý - zemský soudce, gubernátní rada, nejvyšší hofmistr, purkrabí a předseda guberniální rady. Po smrti Františka Václava Nostitze se v roce 1765 se stal hlavním představitelem rodu.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
7. Praha, M.S. , Nostický palác, římský císař, 2. socha
- Creator:
- Brokof, Ferdinand ? and Čapek, Jindřich (autor kopie)
- Publisher:
- Nostitz, František Václav, hrabě (František Antonín (?))
- Subject:
- laurel wreath, marshal's baton, and imperator
- Description:
- Socha císaře: stojí v kontrapostu, levou rukou přidržuje drapérii na levém boku, v pravé ruce drží maršálskou hůl., Blažíček 1976#, 121., Vlček 1999#, 538-542., and Figury římských imperátorů byly v období baroka častým sochařským motivem v prostředí šlechty a vysokých státních úředníků. Socha měla spojením s antickou vladařskou minulostí umocnit autoritu a společenské ambice jejich objednavatele. V tomto duchu zpracovali galerii habsburských císařů také bratři Strudelové ve Vídni. Dosud není jasné, kdy byly sochy na atiku umístěny (případně odkud snad byly na palácovou fasádu přeneseny). Bylo to nepochybně až v šedesátých letech 18. století. Na rytině z doby kolem roku 1740 nejsou na průčelí paláce zachyceny (Friedrich Bernhard Werner del., Ignaz Ringle fecit, Martin Engelbrecht esc., Paláce hraběte Nostitze v Praze, lept, 405×248 mm, NG v Praze, inv. č. DR 4850). Dnes jsou na atice kopie z roku 1887 (Jindřich Čapek)). Takovým vysokým státním úředníkem, který mohl mít ambice reflektované v uměleckých dílech, byl hrabě František Antonín Nostitz-Rieneck. Jeho kariérní postup byl od roku 1758 téměř strmý - zemský soudce, gubernátní rada, nejvyšší hofmistr, purkrabí a předseda guberniální rady. Po smrti Františka Václava Nostitze se v roce 1765 se stal hlavním představitelem rodu.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
8. Praha, M.S. , Nostický palác, římský císař, 3. socha
- Creator:
- Brokof, Ferdinand ? and Čapek, Jindřich (autor kopie)
- Publisher:
- Nostitz, František Václav, hrabě (František Antonín (?))
- Subject:
- laurel wreath, marshal's baton, and imperator
- Description:
- Pískovcová socha: císař v antickém brnění (vavřínový věnec, maršálská hůl), Blažíček 1976#, 121., Vlček 1999#, 538-542., and Figury římských imperátorů byly v období baroka častým sochařským motivem v prostředí šlechty a vysokých státních úředníků. Socha měla spojením s antickou vladařskou minulostí umocnit autoritu a společenské ambice jejich objednavatele. Dosud není jasné, kdy byly sochy na atiku umístěny (případně odkud snad byly na palácovou fasádu přeneseny (?). Bylo to nepochybně až v šedesátých letech 18. století. Na rytině z doby kolem roku 1740 nejsou na průčelí paláce zachyceny (Friedrich Bernhard Werner del., Ignaz Ringle fecit, Martin Engelbrecht esc., Paláce hraběte Nostitze v Praze, lept, 405×248 mm, NG v Praze, inv. č. DR 4850, dnes jsou na atice kopie z roku 1887 (Jindřich Čapek). Takovým vysokým státním úředníkem, který mohl mít vysoké ambice reflektované v uměleckých dílech, byl hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Jeho kariérní postup byl od roku 1758 téměř strmý - zemský soudce, gubernátní rada, nejvyšší hofmistr, purkrabí a předseda guberniální rady. Po smrti Františka Václava Nostitze se v roce 1765 se stal hlavním představitelem rodu.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
9. Praha, M.S. , Nostický palác, římský císař, 4. socha
- Creator:
- Brokof, Ferdinand ? and Čapek, Jindřich (autor kopie)
- Publisher:
- Nostitz, František Václav, hrabě (František Antonín (?))
- Subject:
- laurel wreath, marshal's baton, and imperator
- Description:
- Pískovcová socha: císař v antickém i středověkém brnění s vavřínovým věncem na hlavě, v ruce maršálskou hůl., Blažíček 1976#, 121., Vlček 1999#, 538-542., and Figury římských imperátorů byly v období baroka častým sochařským motivem v prostředí šlechty a vysokých státních úředníků. Socha měla spojením s antickou vladařskou minulostí umocnit autoritu a společenské ambice jejich objednavatele. Dosud není jasné, kdy byly sochy na atiku umístěny (případně odkud snad byly na palácovou fasádu přeneseny (?). Bylo to nepochybně až v šedesátých letech 18. století. Na rytině z doby kolem roku 1740 nejsou na průčelí paláce zachyceny (Friedrich Bernhard Werner del., Ignaz Ringle fecit, Martin Engelbrecht esc., Paláce hraběte Nostitze v Praze, lept, 405×248 mm, NG v Praze, inv. č. DR 4850, dnes jsou na atice kopie z roku 1887 (Jindřich Čapek). Takovým vysokým státním úředníkem, který mohl mít vysoké ambice reflektované v uměleckých dílech, byl hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Jeho kariérní postup byl od roku 1758 téměř strmý - zemský soudce, gubernátní rada, nejvyšší hofmistr, purkrabí a předseda guberniální rady. Po smrti Františka Václava Nostitze se v roce 1765 se stal hlavním představitelem rodu.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
10. Praha, NK, Vergilius, frontispice
- Creator:
- Custos, Dominic (rytrec),
- Type:
- mědiryt
- Subject:
- book, laurel, marshal's baton, olive branch, Palladium, palm leaf, trumpets, wreath, Aeneas, Augustus, Fama ?, Minerva ?, and Vergilius
- Description:
- Mědirytina (33?8 x 21 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím) s nápisem na podstavci: AENEAS ANCHISA FILIUS, napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici, nápis na podstavci: AUGUSTUS DIVI FILIUS. Nad titulem medailon s Vergiliem (vavřínový věnec). Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 93., and Titulní list a mapa podle návrhu Hanse von Aachen v sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické a Aeneis. Kniha vyšla v Augšpurku u Johanna Pretoria (tiskař Domenicus Custos). Custos Aachenův návrh doplnil o portrét básníka v medailonu nahoře a mapu Augšpurku dole. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia. Mapa viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, mapa. Editorem díla byl Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus z Mostu (odtud přízvisko). Jeho edice Vergilia je považována za vyvrcholení renesančního vergiliovského bádání, je opatřeno bohatým poznámkovým materiálem a prozaickým převyprávěním Aeneidy. Pontanus napsal také ve své době nejobšírnější dílo o poetice (Pontanus 1600), o němž se předpokládá, že ovlivnilo Aachenovy názory na umění. Na vazbu mezi Aachenem a Pontanem ukazuje skutečnost, že Pontanovo dílo bylo jedinou knihou, na níž Aachen spolupracoval. Aachenova kresba k titulnímu listu se dochovala (srov. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz