Průčelí zahradního traktu, vrchní terasa na severozápadě, zahrada původně se sochařskou výzdobou, na sloupech ohradního plotu čtyři busty antických císařů.
Mramorová busta, poprsí muže., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 116., and V roce 1870 zakoupil Bedřich z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, antické a antikizující busty, které dal umístit do oblouků nik v Maxmiliánově kolonádě. Odtud později její tradiční název Pompejská. Dnes jsou busty v Arcidiecézním muzeu.
Dvě busty císařů v nadživotní velikosti., Poche 1978#, 300-301., Pokorná 2003., and Poche 1978 s. 301: v zahradě domu čp. 1, od stejného autora jako Herkules ve Voigtových sadech.
Stavebníkem zámku byl Florian Gryespek z Grysbachu. Východní křídlo (1553 - 1558) . Po 1620 v majetku rodu Lobkowicz. Na fasádě sgrafitová výzdoba. Sloupový portál, sgrafita na severní straně nádvoří. V interiéru v 1. patře - rytiřský sál se zbytky maleb a štukovou výzdobou (antičtí vojáci, římští císaři, antické ctnosti). and Poche 1978#, s. 461; Vlček 1994#. 200.
Mramor (62 x 50 cm). Portrétní reliéf muže z profilu, husté vlasy krátké zvlněné vlasy, na nich koruna se stuhou., Pujmanová 1997#, 314-315, č. k. 172., and Ideální portrét císaře inspirovaný antickými vzory, známými především z antických mincí.
Karel V. (vousy, krátké vlasy) sedí na křesle s bočnicemi tvořenými okřídleným monstrem (lví hlava, ženské tělo), má na sobě lehké brnění (nalevo čep na kopí), kolem krku řád zlatého rouna, vysoké jezdecké boty, v levé ruce rukavice. Z městské brány vychází skupina křesťanských zajatců se řetězy na nohách, první dva klečí před císařem, první mu líbá nohu a druhý ruku. Vedle císaře stojí dva císařští vojáci v lehkém brnění s přilbami na hlavě a vousatý muž s baretem na hlavě, na sobě má vestu a pod ní košili se širokými rukávy, muž napřahuje obě ruce směrem k zajatcům. Za mužem s baretem jsou hlavy dvou prostovlasých mužů., Bažant 2006#., and Ve výjevu zobrazujícím Karla V. přijímajícího díky osvobozených křesťanů je parafrázována obdobná scéna na antickém římském sarkofágu ze druhého století, jenž byl v Cortile del Belvedere od roku 1512 (Bober, Rubinstein 1987, č. 160). Římský generál, který byl v šestnáctém století identifikován jako císař Traján, tu uděluje milost barbarům a sedí na totožném trůnu zdobeném po straně okřídleným monstrem (lví hlava, ženské tělo), na kterém je v Praze zobrazen Karel V. Pražský sochař z římského sarkofágu převzal i postavy vojáků stojících vedle císaře a udržujících pořádek v davu tlačícím se k panovníkovi.
Cyklus obrazů císařů římských a byzantských, jimiž byl vyzdoben Velký sál Pražského hradu. Doloženo, že fiktivní portréty - Saturn, Jupiter (motiv pozdvižené ruky z antických kamejí), Dardan, Herictonius, Ylus (podle římského konzula), Priamos, and Stejskal 1970#, 39, 56.