Přehled poznatků o raně středověkém osídlení dvou ostrožných hradišť na říčce Vrchlici jižně od Kutné Hory. Prvním z nich je Cimburk, polykulturní výšinné sídliště osazené již od eneolitu, kde sondáž na předhradí v l. 1989–1990 zachytila též sídlištní objekty a fortifikaci (příkop s valem), datované keramikou od starší až do počátku mladší doby hradištní. Druhým hradištěm je Sión, v místě jehož akropole stával hrad husitského hejtmana Roháče z Dubé, které bylo zkoumané v l. 1961–1964. Zde nalezená raně středověká keramika naznačuje dlouhodobé osídlení, trvající od starohradištního období až do mladší a pozdní doby hradištní. Okrajová poloha v raně středověké ekumeně, stejně jako jistá odlehlost od dálkových komunikací a centrálních míst zdejšího regionu naznačují, že obě lokality plnily nejspíše funkce refugií, časem se střídající s kratšími fázemi stabilního osídlení. Obě se nacházejí při z. okraji Čáslavského regionu, který ležel už vně středočeské domény Přemyslovců. Z politicko–správního hlediska je proto pravděpodobná jejich prvotní vazba na kouřimsko–kolínské „knížectví“. and THE EARLY MEDIEVAL KUTNÁ HORA REGION: THE CIMBURK AND SIÓN HILLFORTS. An overview of the evidence of Early Medieval settlement at two spur hill–forts on the Vrchlice river south of Kutná Hora. The first of these is Cimburk, a polycultural upland settlement occupied as early as the Eneolithic, where trenches dug in 1989–1990 revealed settlement features and fortifications (ditch and rampart) dated by ceramics to between the Early and beginning of the Late “Hill–fort” period. The second enclosure is that of Sión, on the site of the acropolis of which the Hussite Hetman Jan Roháč z Dubé built a castle, which was investigated in 1961–1964. The Early Medieval ceramics found here indicate long–term settlement from the Early to the Later and Final “Hill–fort” periods. The peripheral locations of the two sites in the Early Medieval ecumene, along with a certain remoteness from lines of long distance communication and the central places of the region, show that both probably fulfilled the role of refuges, alternating over time with short phases of stable settlement. Both lie on the western edge of the Čáslav region, which lay out of the Přemyslid demesne. From the politico–administrative perspective, it is thus likely that they were originally associated with the Kouřim/Kolín “principality”.
Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.