Nástropní freska. Figurální scéna v oblacích. Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Vítězství moudrosti a vlády je variací na výjev P. da Cortona Únos z lože smyslnosti (Palazzo Pitti, Florencie, 1641). Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Sochy křesťanských vojínů ze špitální zahrady, přenesené roku 1746 z původních míst. Velký Miles christianus (původně stál na konci stromořadí vedoucího k Betlému), Malý Miles christianus (stál v Novém lese západně od Kuksu), na štítě nápis: OMNIA PROPER ISTUM (Vše pro Něho)., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
Pískovcová socha na podstavci, postava nahého muže, stojí u pařezu, kolem těla vlající drapérie, na hlavě přilba, v pravici drží meč, v levé ruce drží hlavu Medúzy: Perseus. and Kopie Braunovy sochy.
Nástropní freska: uprostřed říčky říční bůh Numicius (vavřínový věnec, dlouhý bílý vous, plášť) lije vodu z mušle na hlavu polonahého Aenea stojícího ve vodě, za hrdinou na břehu jeho zbroj (přilba, kopí). Nalevo na oblaku Venuše s Amorem, před ní jedna z holubic, která táhla její vůz. Nahoře dva putti s Aeneovým bílým pláštěm. and Mádl 2008#.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).