Eklektická budova Hudební akademie. Průčelí budovy je bohatě zdobeno sochami, mramorovými a bronzovými reliéfy. Nad portálem dvojice Atlasů nesoucích římsu se sochou Ference Liszta. Po obou stranách vchodu souvislý figurální výjev -puti (a malí fauni) s labutí a hudebními nástroji (hrají na různé píšťaly), drnkací, strunné, dechové a jiné hudební nástroje, zpívají a tančí. Na fasádě další ornamentální prvky - festony s medailony rámujícími hlavy Faunů a Medúz, divadelní masky a další alegorická zobrazení hlav. Na atice sochy dvou Géniů (1904, G. Maróti) pozdvihujících v obou rukách věnce a na vrcholů nároží rizalitu dvě hlavy sfing., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002., and Postavičky malých chlapců, putti, jsou dědictvím antického sochařství. Hlava Medúzy je rovněž velmi oblíbeným antickým motivem pouzívaným hojně v secesním umění.
Kresba (288 x 185 mm). Studie - postava stojící dívky v antikizující drapérii, v levé ruce drží housle, levá noha spočívá na globu., Zlatohlávek 1997#, 304-305, č. LIX., and Ve sbírce NG od roku 1949, původně sbírka Vincence Kramáře. Autor experimentoval s návrhy na různé alegorické postavy (např. noha spočívající na globu, původně byla patrně zamýšlena alegorie Astronomie). Z nápisů zůstal nepřešktnutý pouze nápis "Melos" (Píseň). To může následně souviset s verzí, která kresbu určuje jako alegorii hudby. Podobně zobrazil múzu s houslemi na fresce ve vile Barbaro v Maser. Výzdoba zde vznikla ve spolupráci se zadavateli (vilu dal postavit humanista Daniele Barbaro a jeho bratr Marcantonio) a kresba byla zřejmě jednou přípravných studií pro alegorii Hudby.