Die "vergessenen" Breviere aus dem Kloster der Benediktinerinnen bei St. Georg auf der Prager Burg und ihre Kalender. Handschriften der Nationalbibliothek der Tschechischen Republik XXIII D 156, XXIII D 142, XXIII D 155 und XXIII D 138.
Radiocarbon dates have been obtained for two Middle Upper Palaeolithic sites in Bohemia. Two bones from Lubná I are dated to 21,8 and 21,4 ka BP. They indicate a Late Gravettian occupation, possibly related to the Willendorf–Kostienkian. Two bones from the cultural layer at Jenerálka are dated to 22,5 and 21,9 ka BP. This age is supported by the presence of Saiga tatarica. The assemblage of Jenerálka is problematic. It may represent a mixture of Late Gravettian with Aurignacian artifacts, but a Late Aurignacian is another possibility suggested by the young dates. and Článek přináší prvá radiokarbonová data z lokalit střední fáze mladšího paleolitu v Čechách. Dvě kosti z Lubné I jsou datovány do doby 21 800 a 21 400 B.P. Dosvědčují pozdně gravettské osídlení, s možným vztahem ke skupině Willendorf–Kostěnki. Dvě kosti z kulturní vrstvy v Jenerálce jsou datovány do doby 22 500 a 21 900 B.P. Správnosti takového určení nasvědčuje i přítomnost ostatků Saiga tatarica. Soubor z Jenerálky je však problematický: může se jednat o směs pozdně gravettských a aurignacienských artefaktů, vzhledem k mladšímu datování nelze vyloučit ani příslušnost k pozdnímu aurignacienu.
Cílem studie je představení post-exkavační metody práce se stratigrafickými a keramickými daty za účelem vytvoření relativní chronologie mnohovrstevnaté městské lokality na základě rozfázovaného sekvenčního modelu. K interakci mezi stratigrafickými a keramickými daty jsou využity exploatorní a vícerozměrové (multivariační) statistické metody seriace, korespondenční a faktorové analýzy. Příkladová studie vychází z výzkumu nádvoří městské radnice v Českých Budějovicích, který proběhl v letech 1996–1997, jehož výsledky byly v nedávné době vyhodnoceny a publikovány. Shrnuty jsou zde hlavní vývojové fáze osídlení od počátků založení města v roce 1265 do výstavby renesanční radnice v polovině 16. století a k nim odpovídající statisticky vyčleněné keramické horizonty. V článku jsou rovněž nastíněny možnosti dynamické interpretace rozfázovaného sekvenčního Harrisova diagramu v souvislosti se sociálními a behaviorálními přístupy ke studiu archeologických stratifikací, které ukazují na řadu druhů lidských aktivit v zastavěném městském prostředí and The objective of the study is to present post-excavation methods of work with stratigraphic and pottery data with the aim of creating a relative chronology of the multi-layered site based on a phased sequential model. Exploratory and multidimensional (multivariate) statistical methods of seriation and correspondence and factor analyses are used for interaction between stratigraphic and pottery data. The case study is based on the excavation of the courtyard of the town hall in České Budějovice in 1996–1997, the results of which were recently evaluated and published. This work mainly summarises the main development phases of settlement from the founding of the town in 1265 to the construction of the Renaissance town hall in the mid-16th century and the corresponding statistically determined pottery horizons. The article also outlines the possibilities for the dynamic interpretation of a phased sequential Harris diagram in connection with social and behavioural approaches to the study of archaeological stratification showing many types of human activities in the built-up urban environment.