Adaptavní optické systémy se vyznačují schopností měnit své optické vlastnosti na požádání a v reálném čase. V tomto příspěvku jsou diskutovány základní prvky adaptivních optických systémů využívaných v astronomii ke kompenzaci vlivu atmosféry na zobrazení velkých pozemských teleskopů., Adaptive optical systems are those whose optical responses can be adjusted on demand, in real time. Here we discuss the basics of adaptive optical systems utilised in astronomy for compensation of aberrations due to atmospheric turbulence, which seriously impairs the performance of uncorrected large ground-based telescopes., Jaroslav Řeháček, Bohumil Stoklasa., and Obsahuje seznam literatury
Astronomické atlasy vytvořené dr. Antonínem Bečvářem patří k vrcholům nebeské kartografie padesátých a šedesátých let. Především díky jim byl jejich autor světově uznávaným odborníkem na nebeskou kartografii a v zahraničí dlouho patrně nejznámějším českým astronomem. Jen málo uživatelů jím vytvořených atlasů však znalo Antonína Bečváře osobně. Neměl prakticky žádné osobní kontakty s významnými zahraničními astronomy a i ty písemné byly velmi omezené. Bečvářovy životní osudy provázené nemalými dramaty, zůstávaly vždy v pozadí. Ani dnes neznáme všechny motivy jeho jednání a neznáme ani podrobné příčiny jeho některých zásadních životních zlomů. Loňské sté výročí narození Antonína Bečváře je příležitostí připomenout význam jeho usilovné a úspěšné práce ve prospěch československé astronomie. Pro plné pochopení smyslu Bečvářova žřvota nestačí pouze konstatovat výsledky jeho práce v oblasti nebeské kartografie, nýbrž musíme zhodnotit svědectví dokumentů a pamětníků a posoudit prostředí, v němž pracoval. and Zahrnuje seznam literatury a poznámkový aparát
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury