Problematika kvantifikace archeozoologických nálezů v sobě skrývá jevy, s nimiž je vhodné se obeznámit při vyhodnocování osteologických souborů i při využívání výsledků archeozoologických rozborů. Popsány a srovnány jsou v tomto textu metody: počet kostí/fragmentů (NISP), minimální počet jedinců (MNI), redukovaný počet fragmentů (DZF), váha a další. Cílem není navrhnout novou metodiku, ale zhodnotit význam a použitelnost již existujících metod a upozornit na faktory ovlivňující a zkreslující původní stav, tj. např. původní zastoupení jednotlivých druhů. and The problem of the quantification of archaeozoological finds hides within itself phenomena with which it is advantageous to be acquainted both in the evaluation of osteological assemblages, and in the use of the results of archaeozoological analyses. The following methods are described and compared: number of identified specimens (NISP), i.e. the number of bones/fragments, the minimum number of individuals (MNI), the reduced fragment number (DZF), weight etc. The aim is not to propose a new methodology, but to assess the significance and utility of existing methods, while drawing attention to factors influencing and distorting the original state, i.e. the original representation of individual species for example.
Hunting in the Eneolithic period. A contribution to understanding the palaeoeconomy in Bohemian and Moravian prehistory based on the animal bone finds.
The most component of the food subsistence of Přerov Castle on the example of the archaeological research from parcels No. 19 and 20 (10th/11th - 12th century).