Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura chlapce sedícího na pařezu, čte knihu, kterou drží v levé ruce, v pravici pochodeň. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura stojícího chlapce, drží hrozen vína. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Nástropní freska - V oblacích sedící ženské postavy: žena v levé ruce drží paletu a štětce, před ní putto drží plátno (Malířství), žena na oblaku v levé ruce drží úhelník v pravici kružítko, kterým krouží na papíře, který před ní na desce drží putto (Architektura), žena na oblaku, v pravé ruce drží malou sošku, v levici kladivo (Sochařství).
Na schodišti nástěnné malby: Triumf Apollona (jako alegorie Světla zahánějícího Temnotu) Carla Innocenza Carloneho, ve dvou sálech piana nobile Shromáždění Olympanů a Alegorie Věd a Umění (Chronos, Athéna) (1727-1730)., Poche, Preiss 1973#, s. 60, 173, obr. 55, 56., and Vlček 1996#, 185-188.
Budovu spořitelny završuje alegorická sochařská výzdoba (1861): Čechie přijímá úspory lidu (Wildt podle návrhu Josefa Mánesa), ? ...., putti se znaky českých měst (Mentzel). V interiéru alegorie Hospodárnosti a Spořivosti (Myslbek). and Vlček 1996#, s. 520-521.
Secesní nájemní dům, va fasádě průčelí ve štítě arkýře medailon s poprsím Minervy (dvě sovy). Ve druhém patře mezi okny, štukové reliéfy. Alegorie: na pozadí motivu pražského hradu žena, horní část těla odhalená, sedí na volutové hlavici sloupu (Architektura), žena, horní část těla odhalená, sedí před malířským stojanem, v levé ruce drží paletu (Malířství), nahý muž, sedí na soklu s egyptskými motivy, v ruce drží knihu, před ním zabodnut meč, u nohou má palmovou ratolest a okovy (Poesie), nahý muž, sedí, na klíně kniha, pravá ruka podpírá bradu, před ním rostlina, lebka, pod pravou nohou kniha, za ním sova (Filozofie). and Vlček 1996#, s. 522.
Nájemní dům, secesní přestavba s figurálními reliéfy. V prvním patře glazované keramické reliéfy s námětem pojišťovnictví. Na atice a nad okny plastiky: čtyři živly - Vzduch, Voda, Země, Oheň., Vlček 1996#, s. 522-523., and Figurální motivy i keramické obklady značené firmou výrobce- RAKO s nápisy: Život, Kapitál, Pojiˇšťuje, Důchod, Věno, upozorňují na účel stavby.
Na průčelí budovy, mezi okny 2. p. stojí na klenákových konzolách, s motivem vlny, dvě figury s k sobě otočenými hlavami: nahá žena, na ramenou přehozená drapérie, drží v levé ruce nádobu s mincemi, vedle ní muž, na hlavě čapka segmentového tvaru, v levé ruce drží mince., Vlček 1996#, s. 526-527., and Obě alegorické postavy odkazují na funkci budovy - peněžní ústav.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky. Na pravém rohu fasády směrem do náměstí: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder drapérii (Venuše Caelestis). Po levé straně fasády směrem do náměstí: nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. Starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavci kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.