Ve výklenku schodiště vily stojící postava nahé ženy, v pravé ruce drží drapérii, levá ruka na temeni nakloněné hlavy., Panoch 2009#, 24-27., Šmahel 2011#, 34-44., and Socha 1986 snesena, dnes údajně v Regionálním muzeu v Chrudimi.
Pískovcová s přízední nice: nahá žena, kolem těla vlající drapérie, hlava otočená doprava, stojí u pařezu, o který se levicí opírá, pravou rukou přidržuje drapérii. and Koudelka 1999#.
Adónis (tunika, kalhoty, vysoké boty) leží na zemi, vedle něj je na grafické předloze položený oštěp na kance, ale restaurátor nezobrazil jeho hrot. Nad mrtvým Adónidem lamentuje Venuše (červený kabátek, dlouhé šaty), nad ní v oblacích její vůz. V pozadí krajina s loveckými psy., Lejsková-Matyášová 1956#., and Malovaný strop byl do radnice přenesen z tanečního sálu místního zámku v roce 1930 (restaurován B. Čílou a instalován 1933). Další malované stropy z dobrovického zámku byly sejmuty a převezeny na zámky Mnichovo Hradiště, Plumov a Bělá pod Bezdězem (odtud později na Švihov). V polích stropu sálu dobrovické radnice jsou erby Valdštejnů a osm maleb inspirovaných Ovidiovými Proměnami podle dřevorytů Virgila Solise (1563): Jupiter a Kallistó, Narkissos, Diana a Aktaión, Kefalos a Aurora, Lov kalydónský, Kyparissos, Adonis a Venuše, Picus a Kirké. Další příběhy z Proměn jsou zastoupeny dvojicemi postav s atributy a nápisy.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Stojící žena, drží žezlo, vedle ní mal Amor, toulec, drží luk a šíp. and Poche 1977#, s. 318-319.
Aureus, Magnia Urbica: busta císařovny s diadémem, na reversu stojící Venuše, pravicí se odhaluje (svatební gesto), v levici drží jablko. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 76, č. 36/34., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Venuše sedí na posteli s šípem v pravici a dívá se na Amora, který sedí na kraji postele a hraje na lyru. V pozadí přihlíží polonahý muž a v pravici drží luk, muž má věnec na hlavě a přes ramena má přehozenou kůži vysoké zvěře (kopýtko). Postava byla interpretována jako Apollón, protože Amor hraje na lyru, ale zvířecí kůže spíš ukazuje na Baccha., Kaufmann 1988#, no. 7.34, and Postoj Venuše je ohlasem typu schoulené Venuše, který vytvořil řecký sochař Doidalsas z Bithýnie ve 2. století př. Kr. Joseph Heintz působil od roku 1591 v Praze jako dvorním malíř císaře Rudolfa II. Díky dvěma dlouhodobým pobytům v Itálii (1584-1591; 1592-1596) byl důkladně poučen italským uměním a znal antické památky. Malíř mohl typ Venuše schoulené znát z některé z mnoha antických replik, nebo z Giambolognových soch jimi inspirovaných. V inventáři sbírky Rudolfa II. je typ také zachycen: "Ein ander klein weiblin von metal, kniedt, sicht über sich und trücknet sich auch mit einem Tuch ab/ Také jedna žena z kovu, klečí, dívá se nad sebe a osušuje se ručníkem." Jednalo se s největší pravděpodobností o sošku stejného typu, jako je exemplář v soukromé sbírce, který Antonio Susini vytvořil podle Giambolognova modelu ze třetí čtvrtiny 16. století (Prag um 1600, II, č. 525 s. 57).
Olej na plátně (118 x 175 cm): nahá Venuše (perlový náhrdelník) se objímá s nahým Adonidem, drží ho za bradu a on ji drží ňadro. V popředí vlevo luk a toulec, nalevo putto nazdviháví závěs, pod nímž milenci sedí, další putto pod závěsem hraje na violu. Vpravo nahoře průhled do krajiny., Fučíková 1997#, I/98, and Výjev byl vykládán jako kosmická alegorie, ale pojetí ukazuje spíše na ilustraci bezstarostného spolužití Venuše a Adonida před jeho osudným lovem (Knihovna připisovaná Apollodórovi 3, 14, 4), jak ho líčí Ovidius v Proměnách (10, 530-539).
Pískovcová socha: nahá Venuše, plášť přes ruku, zakrývá si obě rukama ňadra a klín, vedle je delfín., Kopeček 1985#., Kořán 1999#, 129., and Socha je volnou kopií Venuše Medici, srov. Exemplum: Venuše Medici. Srov. též Duchcov, zámek, zahrada: soubor zahradních plastik.