Olej na plátně (112 x 159 cm): Mucius Scaevola (antická zbroj) pravici s mečem nad ohnem hořícím na oltáři, levicí ukazuje za sebe, na Řím. Dívá se na krále Larse Porsennu (antická zbroj), sedící ve válečném stanu. Za ním vojáci s fasces a s vojenskou standartou, v pozadí vlevo válečný stan., Togner 1999#, s. 83-84 č. 50., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně ve druhé polovině 18. století. Kompozice obrazu opakuje schéma známé např. z obrazu Rubense a Van Dycka v Budapešti z doby před rokem 1621.
Kresba na papíře, zlaceno (85 x 135 mm). Figurální scéna ve vojenském táboře, výjev se odehrává před otevřeným stanem, kde sedí u kulatého stolku s měšci a mincemi Porsena. Proti němu truhla a na podstavci nádoba s ohněm, u ní stojí Mucius Scaevola, v levé ruce kterou vkládá do plamenů drží meč. Kolem vojáci ve zbroji, v průhledu vojenské ležení., Volrábová 2007#, 78-79., and Původně byla kresba určena jako knižní ilustrace, dílo českého mistra ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o oblíbený renesanční a barokní námět, jeden z příkladů římských ctností, příklad statečnosti a trpělivosti. Autor kresbu údajně kopíroval z grafické předlohy (Johann Ludwig Gottfried, Matthaeus Merian: Historische Chronica, oder, Beschreibung der führnemsten Geschichten so sich von Anfang der Welt bisz auff vnsere Zeitten zugetragen : nach Ausztheylung der vier Monarcheyen ... [Franckfurt?] : getruckt bey Caspar Röteln, první vyd. 1630-1634).
Nástropní malba v budově saly terreny: ve vojenském táboře v popředí Mucius Scaevola drží ruju v ohni zapáleném na oltáři. Tvář je obrácená ke stanu, v němž sedí vousatý muž s turbanem na hlavě (etruský král Porsena)., Přibyl 2002#, 9, s. 26., and Sala terrena je z roku 1730 (Michal Dienzenhofer). Výjev je ilustrací slavného příkladu římského hrdinství z Tita Livia (2, 12).