Search

Start Over Subject Olympeni Date Unknown

1. Doudleby nad Orlicí, zámek, Hostina Bohů (Svatba Pélea a Thetis)

Creator:
anonym
Subject:
Olympeni, Peleus, and Thetis
Description:
Třetí místnost zleva. Nástropní freska, figurální scéna v tmavých oblacích a sloupové architektuře. U dlouhého stolu sedí olympští bohové, dole pod ním servírují pokrmy vedle lidí i Satyři. Z oblak nad scénou s hostinou háže mezi hodující bohyně sváru zlaté jablko., Poche 1977#, s. 318-319., and Fresková výzdoba stropu byla provedena podle jednoho z grafických listů (Matthaeus Küsel), ilustrace k opeře Zlaté jablko (Lodovico Burnacini, Il Pomo d'Oro, opera uvedena ve Vídni roku 1668).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2. Dresden, Olympané obdarovávající Pandóru

Creator:
Gundelach, Matthäus
Type:
kresba / drawing
Subject:
clup, globe, helmet, pithos, spear, Atlas, Ceres, Hercules, Iuppiter, Marsyas, Minerva, Neptunus, Olympeni, and Pandora
Description:
Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

4. Praha, Belvedér, sokly sloupů

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
Olympeni, Aeneis, and Alexander Magnus
Description:
Rohové sokly sloupů zdobí Herkulovy činy, takže celá stavba spočívá na hrdinově ctnosti a nepřemožitelné síle. Na severu, západě i východě zdobí rohové sokly sloupů Herkulovy činy. Série těchto výjevů začíná na západním rohu severního průčelí, kde je zobrazen první Herkulových činů, a pokračuje nalevo i napravo od původní vchodové arkády. Směrem nalevo následoval Herkulův druhý čin, sedmý hrdinův úkol, rámuje jižní arkády na východě. Napravo od původní vchodové arkády, na severním průčelí, pokračovala série činy, které hrdina vykonal během desáté výpravy. Na západním konci jižního průčelí zobrazen Herkulův jedenáctý čin. Mýtické příběhy na soklech severního průčelí evokují antickou historii a jsou uspořádány ve správném chronologickém i topografickém pořadí. Série začíná na východě evokací trojské války a pokračuje patrně Aeneem a Latinem, tedy počátkem evropská historie Trójanů. Další dva reliéfy byly inspirovány královským a republikánským Římem. Výjevy na soklech západního průčelí evokují legendu o Alexandrovi, Vergiliovu Aeneidu a olympská božstva. Výjevy na soklech sloupů jižního a východního průčelí ilustrují Zlatý věk prostřednictvím obrázků ze života faunů a faunek., Bažant 2006#., and Výjevy na soklech sloupů byly všechny inspirovány antickou mytologií a připodobňují Ferdinanda k antickým hrdinům. Na soklech sloupů jižní a východní fasády dominují fauni evokující Zlatý věk, kdy lidé žili v harmonii s přírodou a bez válek. Byla to doba vznešená a jednoduchá, protože lidé měli všeho hojnost, aniž by k tomu potřebovali techniku a civilizaci. I společenský řád byl zachováván, aniž by bylo zapotřebí zákonů. Právě to je patrně zobrazeno na soklech sloupů nejen na jižní, ale i na východní straně Belvedéru, která byla obrácena ven z města, do neobydlené přírody za městskými hradbami. Na těchto reliéfech vidíme lidské bytosti žijící v harmonii s fauny, nymfami a kentaury, jak si lehce opatřují živobytí, baví se hudbou a tancem či se radují se svými dětmi. Na opačných stranách, na západě a na severu, je slaven Ianus a hrdinové, přinášející svými činy civilizaci a řád. Když začneme prohlídku pražského Belvedéru od vstupní arkády západního průčelí, uvidíme nejprve odkaz na předpověď velkolepé budoucnosti Říma, která vyvrcholí v posledním Jupiterově Zlatém věku doby Ferdinandovy, zatímco na jižní a východní straně návštěvník nalezne narážky na dávnou minulost a první Zlatý věk doby Saturnovy. Na sever byl kozonohý člověk uveden Dürerem, který se s ním setkal v Itálii v letech 1495--96. Severští satyři jsou však jiní než jejich italské vzory. Polozvířecí forma u nich není chápána jako projev zvířecích instinktů, ale jako důsledek větší blízkosti k přírodě. Jsou proto nevinnější než lidé, které civilizace zkazila. Tento výrazný posun byl důsledkem toho, že v záalpské Evropě byl faun identifikován s "divým mužem", který byl již v patnáctém století transformován v idealizovaného primitivního člověka. Severský faun žije v lůně přírody, daleko od světských pokušení a věnuje se hudbě a rodině, přičemž tyto výjevy z rodinného života faunů byly evidentně modelovány podle svaté rodiny.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5. Praha, Hrad, Lobkowiczký (Pernštejnský) palác, Malba nástěnná

Creator:
Harovník, Fabián
Publisher:
z Lobkovic, Václav Eusebius
Type:
malba nástěnná / mural
Subject:
Olympeni
Description:
Výmalba paláce hlavní sál a předsálí (Fabián Šebastián Václav Harovník), štuky (Giovanni Battista Galli). Výzdoba: triumfální průvod římských, Caesarových, legií- vojevůdce na voze, vojáci nesou model brány dobytého města, v čele ukořistěný slon. Na stropě hlavního sálu Apollon a Múzy, Parnas; Olympané; Ganymed, Únos Evropy, Apollon a Dané, Venuše a Adonis, putti roční doby - podle starších dobových grafických předloh. Šroněk-Konečný: Emblémy s mottem podle Impres (Imagines gentis Austriacae, 1558, Francesco Terzio). Malby v sálech navazují na listy Mantegnových triumfů Caesara, Pražské paláce 1973#, s. 24, 139, obr. 22, 23; Šroněk-Konečný 1995, s. 433-441., and Vlček 2000#, 203-208.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

8. Praha, St.M. , Clam-Gallasův palác, Apollo, shromáždění Olympanů a alegorie věd a umění

Creator:
Carlone, Carlo Innocenzo
Publisher:
Gallas, Jan Václav a Filip Josef
Subject:
allegoria, Apollo, Chronos, Minerva, and Olympeni
Description:
Na schodišti nástěnné malby: Triumf Apollona (jako alegorie Světla zahánějícího Temnotu) Carla Innocenza Carloneho, ve dvou sálech piana nobile Shromáždění Olympanů a Alegorie Věd a Umění (Chronos, Athéna) (1727-1730)., Poche, Preiss 1973#, s. 60, 173, obr. 55, 56., and Vlček 1996#, 185-188.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz