Obálka: Jaroslav Příbramský and Studie sleduje dvojí cíl. Aby přispěla k poznání specifiky ekonomického vývoje jihovýchodní Evropy ve středověku, shrnuje přehledně dosavadní znalosti o vývoji měst na území pozdní Byzance. Za druhé se pokouší tyto výsledky zpracovat tak, aby se mohly stát východiskem pro další studium městského hospodářství, funkce byzantských měst i historické topografie středověkého Řecka. Pojednává o otázkách obchodu a městské výroby zboží. Osvětluje zvláštní rysy byzantských měst, zjišťuje, jakou roli sehrála ve vývoji pozdního údobí a podává přehled pramenné základny. Poté probírá osídlení "městského" typu v Thesálii, Epeiru, středním Řecku, Pelopponésu, Makedonii a Thrákii. Závěr se zabývá typologií nezemědělského osídlení, sídelními změnami a jejich příčinami, vztahy mezi italskými a byzantskými městy v obchodě a podílemměst na zvláštnostech pozdně byzantské ekonomiky.
Autorský kolektiv Ústavu dějin evropských socialistických zemí zpracoval velké množství nových skutečností, získaných z archívních pramenů, obsáhlé literatury, novin a časopisů. Objasňuje vývoj našeho národa, nakolik jej utvářely jeho vztahy k carskému Rusku v starší etapě osvobozeneckých bojů našeho lidu až do Říjnové revoluce. V nárysu sleduje i vztahy našeho národa k ukrajinskému v průběhu 19. století. Dílo je rozvrženo do 10 částí: česko-ruské vztahy 1770-1791; obrozenské Čechy a Rusko 1792-1806; obrozenské rusofilství a Rusko v letech 1806-1815; vývoj česko-ruských vztahů po napoleonských válkách 1815-1830; česko-ruské vztahy v období přechodu ke kapitalismu (1830-1849); v období rozvoje kapitalismu a národního hnutí v českých zemích (1850-1867); v období vrcholu národního hnutí (1868-1879); v období přechodu k imperialismu (1879-1900); v období nástupu imperialismu (1900-1914) a v období první světové války (1914-1917).