This diploma thesis based paper focuses on the problems of settlement archaeology and a spectrum of archaeological artifacts, which were excavated during a salvage archaeological excavation at Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“site. The site is known to have been occupied multiple times and during different periods from prehistoric times tillthe present. This study discusses issues of early Medieval settlement at this site-the main part is concerned withSlavonic pottery analysis, then the study deals with the analysis of the structure of Slavonic settlement, characterof features and its placement in a range of settlement area. Slavonic settlement at Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“is characterized by the absence of typical Slavonic earth-houses, therefore the settlement at this site supports the hypothesis of the existence of other house forms in use during the early Medieval period. The basic analysis of archaeological material from this site is supported by the statistical analysis. Statistical analysis defines the main tendenciesin the investigated data; it shows initially invisible structures and contexts and thus it aids in the final interpretationof investigated structures at the Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“ settlement., Adéla Balcárková., and Obsahuje seznam literatury
This article studies public processions in Bohemia between the fourteenth and early seventeenth centuries. It analyzes processional functions in the context of the kingdom’s tumultuous religious development, including the Hussite revolution and subsequent co-existence of Catholic and utraquist churches. Three case studies of processions in Prague (imperial relics for ostensio reliquiarum, post-Hussite processions of Corpus Christi), Tabor (which rejects traditional forms of devotion yet employs processions in its religious and social life) and the mining town of Kutná Hora (Corpus Christi processions) illustrate the great variability of processional function: religious (indoctrination, mobilization, subversion via parody), social (cohesion), political (representation, competition) and military. and Jan Hrdina, Aleš Mudra, Marcela K. Perett.
Autor polemizuje s recenzí Martina France „Nedotažená syntéza: První vysokoškolská učebnice dějin Československa 1948–1989“ v minulém čísle Soudobých dějin (roč. 19, č. 2, s. 316–322) na knihu Československo v proměnách komunistického režimu (Praha, Vysoká škola ekonomická – Nakladatelství Oeconomica 2010), kterou napsal Jan Rataj společně s Přemyslem Houdou. Francův text podle něj patří k tomu typu recenzí, které se snaží hodnocené dílo ve všem zlehčit a jeho autora „odrovnat“. Rataj odmítá jeho výhrady vůči nejasné periodizaci a strukturální nerovnováze knihy a Francovu kritiku svých interpretací označuje za souhrn dojmů, averzí a nových stereotypů. Autoři knihy si podle něj vytkli za cíl sepsat vysoukoškolskou historicko-politologickou učebnici se širším informativním zázemím o reáliích doby, a nikoli úkol vytvořit akademickou encyklopedickou syntézu, což recenzent při svých výhradách nebere v úvahu. and Jan Rataj.
Autor v tomto recenzním článku představuje a porovnává tři publikace věnované uprchlickému exodu ze severního Řecka do zemí sovětského bloku v důsledku řecké občanské války v letech 1946 až 1949. Zatímco anglojazyčná kniha se soustředí na tehdejší evakuaci dětí z oblastí ohrožených válkou a má ambici zmapovat tyto události v jejich celkovém rozsahu, obě české práce se omezují na popis vln řecké dětské i dospělé imigrace do Československa a pozdějšího života uprchlíků v hostitelské zemi. Dvě prvně uvedené publikace bohatě využívají jako pramen výpovědi pamětníků, přičemž anglojazyčná publikace je pokročilejší v aplikaci nejnovějších metod orální historie a teoreticky přínosnější, nicméně česká kolektivní publikace zdařile plní záměr poskytnout dílčí, ale plastické sondy do problematiky. Samostatná práce Konstantinose Tsivose je od obou svým zaměřením i metodou značně odlišná, jedná se o faktograficky založenou historickou studii s výrazným podtextem sociálních dějin, která nepracuje s prameny orální historie., The author of this review compares and contrasts three publications on the exodus of refugees from northern Greece to the countries of the Soviet bloc in consequence of the Greek Civil War, from 1946 to 1949. Whereas the Danforth and van Boeschoten publication concentrates on the children evacuated from areas threatened by war at that time, and seeks to chart out these events to their full extent, the two Czech works limit themselves to a consideration of the wave of Greek children and adult refugees to Czechoslovak and their later life in the host country. The first two publications make extensive use of the recollections of eyewitnesses, though the publication by Danforth and van Boeschoten is more advanced in the application of the latest methods of oral history and is theoretically more useful. Nevertheless, the essay collection by Kateřina Králová, Konstantinos Tsivos, and others, whose title translates as ‘We have no tears left to cry: Greek refugees in Czechoslovakia’, achieves its aim of providing a vivid, if incomplete, picture of research on the topic. Both in its aims and in its methods the work authored by Tsivos alone is markedly different from the other two books under review. It is a historical study based on fact with a distinctive undercurrent of social history, and ignoring oral-history sources., [autor recenze] Dalibor Vácha., and Obsahuje bibliografii
In the 18th century there were disputes over appointments to the vacant canonries in the Olomouc chapter. One of the reforms of Maria Theresa was the Chapter Statutes, which she approved in 1772 and which came into force on 1 st January 1773. The new statutes confirmed both the privilege of the free election of bishops by canons and the practice of appointing only aristocrats as canons, including so-called domicelars (non-resident Canons). The Chapter of Olomouc gained the status of an exclusively aristocratic chapter at a time when this privilege (because of secularization and other factors) was beginning to disappear. While the requirement that aspirants should have right of abode (inkolat) favoured the landed nobility, the requirement that they be of aristocratic origin favoured "only" the higher nobility, regardless of their origin or suitability for the office - a circumstance that later met with considerable criticism. The Chapter also received a new canonical seal from Maria Theresa, which its canons use to this day. Maria Theresa’s successor, Josef II, intervened again in the Chapter Statutes, limiting the influence of the Holy See over the appointment of canons and thereby enhancing the Sovereign’s influence in the Chapter., Jitka Jonová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Podle recenzenta se memoáry dvou českých historiků dají číst několikerým způsobem: jako příspěvek k dějinám českého reformního komunismu či ke komunistické historiografii, dále jako jistý typ příběhu středoevropských levicových intelektuálů dvacátého století anebo také jako paměť české politické emigrace (v případě Michala Reimana) a „normalizačního“ disentu (v případě Miloše Hájka). Mervart nachází společné i rozdílné rysy v osudech i textech obou těchto politicky angažovaných intelektuálů a hodnotí jejich paměti jako velmi cenný a zajímavý pramen, který by neměl ujít pozornosti žádného historika soudobých československých dějin. and [autor recenze] Jan Mervart.