Pískovcová socha ženy, kolem těla drapérie, levá ruka se opírá o strom, pravá drží u prsou mužskou hlavu s vousy., Kovařík 2006, 162-163., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tato socha je těžce poškozená, V. Kovařík uvádí, že se jedná o Juditu (s otazníkem). Dívka má účes antického typu, mohlo by se tedy jednat o oblíbený námět Charitas romana, neboli Pero kojící svého otce Kimona.
Pískovcová socha muže s plnovousem, stojí u kmene stromu, kolem beder kůže lva, oběma rukama svírá batole visící hlavou dolů., Kovařík 2006, 162-163., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tuto sochu, která patří k těm již zničeným, interpretuje V. Kovařík jako Saturna požírajícího své dítě, námět, který byl v souboru Křimických plastik vícekrát opakován. Nicméně, vzhledem k přítomnosti lví kůže by se mohlo jednat spíše o Herkula, který v záchvatu šílenství zabil své děti.
Pískovcová socha ženy, v levé ruce roh hojnosti, kolem těla drapérie, hlava nedochována., Kovařík 2006, 162-163., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Roh hojnosti bývá atributem alegorie hojnosti, personifikované také v bohyni Fortuně, Cérés, Pomoně.
Pískovcová socha nahé ženy, stojí v kontrapostu, kolem beder drapérie, levá ruka opřena v bok, pravou rukou drží hada, který leží na pilířku u její pravé nohy., Kovařík 2006, 162-164., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tuto sochu interpretuje V. Kovařík jako Minervu. Mohlo by se však jednat o bohyni zdraví Hygii.
Pískovcová socha nahé stojící ženy, kolem beder drapérie, pravou rukou se opírá o mlýnský kámen, levá přidržuje cíp drapérie na levém rameni., Kovařík 2006, 162-164., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tuto sochu interpretuje V. Kovařík jako Lunu. Jedná se však spíše o bohyni Vestu, která byla patronkou pekařů a proto může být někdy zobrazována s mlýnským kamenem.