Dlouhodobý průzkum severovýchodního okolí Prahy poskytl značné množství archeologických pramenů různých období, mj. památek řivnáčské kultury z konce středního eneolitu (ca 3100–2800 BC). Nejdůležitější soubor pochází z polozemnice obj. 13/76 v Praze-Dubči ze starší fáze řivnáčské kultury. Z jejího inventáře zaujme zejména hojný výskyt formálně archaické hrubotvaré industrie. Na základě distribuce a četnosti 16 evidovaných lokalit řivnáčské kultury ve sledované oblasti a jejího srovnání s jinými regiony se autoři zabývají otázkou, zda tamější výrobní aktivity nositelů této kultury byly převážně zemědělské, nebo zda mohly být v některých méně příhodných oblastech též pastevecké. and On the settlement of the Řivnáč culture on the eastern periphery of Prague. The long-term research in the north-eastern area of Prague have yielded a substantial amount of archaeological evidence from various periods, including relics of the Řivnáč culture from the end of the Middle Eneolithic (ca 3100–2800 BC). The most important assemblage stems from feat. (pit-house) No. 13/76 in Prague-Dubeč, dating to the earlier phase of the Řivnáč culture. Of particular interest in its inventory is the abundant occurrence of the formally archaic heavy-tool industry. Based on the distribution and frequency of 16 recorded localities of the Řivnáč culture in the studied area and their comparison with other regions, the authors focus on the question of whether the local manufacturing activities conducted by the bearers of this culture were primarily agricultural in nature or whether they may also have been pastoral in less suitable areas.
Území Pošembeří náleží vzhledem k dosavadní úrovni jeho zkoumání k nejvhodnějším pro studium problematiky osídlení 6.–9. stol. Při jejím sledování vychází autor krom kritického hodnocení stavu bádání (1.) z přehledu nalezišť (2.). Na tomto základě diskutuje jednak o jejich problematice (3.1.), jednak o vývoji a strukturách osídlení zkoumaného mikroregionu na pozadí osídlení východní části středních Čech s pokusem o historizující výklad (3.2.). and ON THE TOPOGRAPHY, DEVELOPMENT AND STRUCTURE OF THE EARLY (6th–9th CENTURY) MEDIEVAL SETTLEMENT AT POŠEMBEŘÍ. The area around Pošembeří is, given the level of prior research here, among the most propitious for the study of problems associated with settlement in the 6th–9th centuries A.D. In tracing these, the author moves from an evaluation of the present state of research (1.) to an overview of the sites (2.). On this level, he discusses both the associated problem areas (3.1.), and the development and structure of the microregion under consideration, against the background of settlement in the eastern part of Central Bohemia, with an attempt at its historical explication (3.2.).
Publikace nálezu keramického depotu mohylové kultury střední doby bronzové v Praze 9 – Běchovicích (ca 60 nádob, z toho 49 koflíků) představuje zřejmě hmotný korelát přísežného obřadu. Autoři zároveň shrnuli informace o 9 keramických depotech té doby z Čech a také nálezy kultury mohylové z východní části území Prahy. Na základě srovnání osídlení tohoto mikroregionu s mapami nálezů střední doby bronzové, ale i jiných pravěkých období na území Prahy, uvažují o interpretačním využití výpovědi archeologických map. and The publication of a Middle Bronze Age Tumuli culture pottery deposit find in Prague 9 – Běchovice (ca. 60 vessels, including 49 cups) apparently represents the tangible evidence of a ritual oath. The authors have also collected information on nine pottery deposits from this period in Bohemia, as well as Tumuli culture finds from the eastern part of Prague. On the basis of a comparison of the settlement of this microregion with maps of finds from the Middle Bronze Age and other prehistoric periods within the territory of Prague, the authors speculate on the interpretive application of testimony from the archaeological maps.