V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Dvě sedící mužské postavy: vlevo starý muž s plnovousem, na hlavě turban, v pravici drží lékárnickou dózu, nad ním nápis DAEMOCRITES. Muž se tváří obrací k mladíkovi, který obě rukama drží lékárnickou dózu, nad ním nápis ANDROMACHUS., Jilík 2007#, 123-126., and Démokritos z Abdér (460-370 př. Kr.) byl všestranný řecký filosof a vědec, kromě jiného se věnoval i medicíně, v níž se proslavil objevem mikroorganismů. Andromachus ml., Neronův lékař (někdy v letech 54-68), je považován za autora třídílného díla o Farmacii, které ve svých spisech citoval Galén (Galen, De Compos. Medicam. sec. Gen. 2.1. vol. xiii. p. 463). Dílo se však nedochovalo. Snahou objednavatele bylo zobrazením těchto antických osobností ukázat vlastní hlubokou znalost historie medicíny.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Sedící muž s plnovousem, v levé ruce drží rozevřenou knihu, v pravici květinu, nad ním nápis Dioskorides., Jilík 2007#, 123-126., and Řecký lékař, farmakolog a botanik Pedanius Dioscorides (40-90 po Kr.), autor mnoha spisů, zejména De Materia Medica.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Uprostřed štukového rámu sedící stařec, plnovous, na krku řetěz s mincí. Před ním na nízkém stolku lezí kniha, v ní založená stránka. Nad postavou nápis EVAGORAS., Jilík 2007#, 123-126., and V tomto případě nápis pravděpodobně odkazuje na hrdinu díla slavného antického řečníka Isokrata. Jedním z jeho nejslavnějších děl je Euagorás, chvalořeč na krále (v Salamině 410 – 374 př. Kr.), který byl zavražděn eunuchem. Isokrates glorifikoval činy tohoto kyperského despoty, ve svém díle jej vylíčil jako příkladného moudrého vladaře, jehož cílem bylo blaho státu a ochránce hellénské kultury, proto je zde zobrazen jako filosof s knihou.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Sedící postava starého muýe s plnovousem, v pravé ruce drží rozevřenou knihu, po jeho pravici několik dalších knih. Nad ním nápis Galenus., Jilík 2007#, 123-126., and Významný řecký lékař Claudius Galenus z Bergama (129-199 po Kr.), osobní lékař Marka Aurelia, autor mnoha spisů o medicíně, farmakologii a filosofii (např. Lékařské umění, Praktická anatomie, Redukční dieta, O míšení a síle jednotlivých léků).
Nástěnná malba uprostřed stropu v ústřední místnosti lékárny. Ve zlaceném štukovém rámu dvě figury sedící u oltáře ve tvaru tamburu: vlevo vousatý muž s korunou na hlavě, podává si ruku s druhým vousatým mužem. Nad sedící dvojicí a pod oltářem nápis., Jilík 2007#, 123-126., and Ikonografický program výzdoby hlavní místnosti lékárny, kde se lékárník setkával se svými klienty, je velice ambiciózní. Lékárník Ignác Pilchowitz se do Uherského Hradiště přistěhoval z Olomouce, kde působil i malíř J. I. Sadler, který strop lékárny vymaloval. Pozadím ambiciózního ikonografického programu, který dokládá hluboké vzdělání objednavatele výmalby v historii medicíny, mohla být konkurence a dlouholetý profesní spor s Jezuitskou kolejní lékárnou v Uherském Hradišti. Kromě portrétní galerie významných antických lékařů a lékárníků to dokazuje i centrální výjev.Nápis pod oltářem stvrzuje, že muži, kteří si tu podávají ruce, jsou otec alchymie Hermés Trismegistus a otec medicíny Hyppokratés, autor nápisu je charakterizuje jako přátele. Oba učenci se však nikdy nemohli setkat, protože žili ve vzdáleném časovém období.Hermes Trismegistus (Mercurius ter Maximus, česky Hermés/Merkur Třikrátnejvětší) byl významnou postavou v dějinách alchymie, byl považován za jejího zakladatele. V některých legendách považován za vnuka boha Merkura. Tento mudrc, údajně Egypťan žijící ještě ve starozákonní biblické době, byl považován za boha písma, čísel a knih, za prvního chemika, mistra ovládajícího tajné nauky a čarodějná umění. Byl rovněž považován za zakladatele Hermetismu, jako jednoho z autorů díla Corpus Hermeticum. Ze sbírky anonymních řeckých theologicko-filosofických spisů se dochovalo jen osmnáct textů s výklady tajných náboženských, astrologických, magických a mystických nauk. Hermes Trismegistus je zde zmiňován. Dílo vznikalo během 1. stol. př. Kr. - 1. stol. po Kr. v Alexandrii. Hippokratés (narozen 460 př. Kr.) byl nejvýznamnějším představitelem řecké lékařské školy, nejslavnější lékař antického starověku (působil v letech 431-404 př. Kr.). Jeho etické zásady jsou vyjádřeny v tzv. hippokratovské přísaze, závazku lékaře dbát za všech okolností na blaho nemocného. Tyto etické zásady později formulovali Pythagorejci, dodnes přísahu skládají lékaři po dokončení svého vzdělání.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí lučenci. Sedící stařec s plnovousem, v levé ruce drží skleněnou baňku s tekutinou, na stolku vpravo karafa rostlina. Nad starcem nápis Theophrastus., Jilík 2007#, 123-126., and Theofrastus z Efesu (cca 371-286 př. Kr.), všestranný řecký učenec, žák Aristotela, kromě jiného autor prvního vědeckého díla o botanice.